Jean Malaquais a jeho Javánci aneb Zapomenutá Renaudotova cena za rok 1939

Jean Malaquais (vl. jm. Jan Pavel Malacki) měl vskutku výjimečný osud: narodil se 11. 4. 1908 ve Varšavě v židovské rodině, v sedmnácti letech se vydal na cesty, projel a prošel Evropu, Orient a Afriku (Rumunsko, Turecko, Egypt, Alžírsko), nakonec se „usadil“ ve Francii, kde se živil manuálně (pracoval mj. jako horník, vykládal potraviny v pařížské tržnici, byl zedníkem, tesařem, řidičem kamionu). Francouzštinu se naučil četbou v knihovně Sainte-Geneviève („byla to jediná pařížská knihovna, kde měli otevřeno do noci“).

Aby na světě nebylo jen o jednoho dělníka víc a o jednoho spisovatele méně

Když se mu koncem roku 1935 náhodou dostal do ruky text, v němž André Gide bědoval nad tím, že je pouhým měšťanem odtrženým od světa práce, napsal známému spisovateli rozhořčený dopis, v němž mu vytknul kýčovité dojetí nad vlastním osudem a poradil mu, ať se drží pera, jinak že „bude na světě jen o jednoho dělníka navíc, a o jednoho spisovatele méně“... André Gide oproti očekávání proletářskému pisateli odpověděl a vyzval ho, aby psal.

Javánci, pozapomenutá senzace

Stal se pak téměř zázrak: Malaquais po čase vydal román s názvem Les Javanais (Javánci, myšleno obyvatelé hornického městečka na jihu Francie, zvaného la Java) a kniha získala roku 1939 významnou Renaudotovu cenu! Jazykově bohatý román z prostředí horníků-emigrantů se stal literární senzací (psal o něm mezi jinými i Trockij), později byl však téměř zapomenut (přišla vlna existencialismu, literatura absurdity, Nového románu,...), až v roce 1995 zahájilo jeho reedicí nakladatelství Phébus opětovné vydávání děl Jeana Malaquaise a jeho knihy posléze vyšly i v tzv. kapesních vydáních.

Malaquais poté narukoval do francouzské armády, po debaklu tzv. podivné války (zážitky zachytil ve Válečném deníku, NY 1943) uprchl z německého zajetí a po vyhlášení protižidovských zákonů se přes Paříž vydal na jih (pomohl mu Jean Giono!). Z Marseille odplul roku 1942 do Ameriky. Žil ve Venezuele, Mexiku a Spojených státech, kde se spřátelil s Normanem Mailerem a jeho knihu Nazí a mrtví přeložil do francouzštiny. Po válce se Malaquais vrátil do Francie a vydal své mistrovské románové dílo Planeta bez víza (1947), v roce 1953 vyšel bez většího úspěchu román Nešika (s předmluvou N. Mailera), později ještě rozsáhlý esej o Sörenu Kierkegaardovi (1971). Jean Malaquais zemřel v Paříži roku 1998.