Jiří Mucha: Kořeny

Autor, syn světoznámého malíře a grafika Alfonse Muchy, se narodil roku 1915 v Praze. Vystudoval medicínu, ale zároveň se věnoval i studiu dějin umění a orientalistiky. Za války působil jako válečný zpravodaj a letec na africké frontě, v Indii, Barmě, Číně, Itálii a Francii.

Po roce 1945 se živil jako novinář. Roku 1951 byl odsouzen v inscenovaném procesu za špionáž. Po amnestii v roce 1955 začal pracovat jako scenárista a překladatel z angličtiny.

Mezi významné spisovatele se zařadil v šedesátých letech. Po roce 1968 však skoro dvacet let nesměl publikovat. Po pádu komunismu byl zvolen předsedou československého PEN klubu. Zemřel roku 1991.

Z jeho díla připomeňme alespoň reportážní knihy Oheň proti ohni a Černý a bílý New York, romány Spálená setba, Pravděpodobná tvář, Studené slunce a monografii Alfons Mucha.

Povídky Kořeny a Senoseč vyšly v autorském povídkovém souboru Čím zraje čas roku 1958. V první z nich se mladí manželé zabydlují ve vysídlené vsi a začínají od nuly hospodařit na vinicích, které ještě nedávno patřily jiným.

Druhá črta zachycuje družstevní sklizeň sena. Prudká síla letního dne a zázraků přírody v ní spojuje lidi víc než umělý kolektivismus.

V rozhlasové úpravě Jany Pithartové a režii Pavla Krejčího účinkují Romana Chvalová a Václav Dušek. Připravila Tvůrčí skupina Hradec Králové.