Někdo může, jiný musí, další by neměl aneb O improvizaci
Páteční premiérové Fonogramy de facto zahájí víkendový program, který bude na Vltavě věnován improvizaci. Improzivaci v hudbě, v divadle, v rozhlase. Tomáš Černý nashromáždil několik záběrů z našeho archivu, které svědčí o tom, že improvizace je běžnou součástí rozhlasového vysílání už po desítky let.
Někdy jde o nahrávky osobností, které jsou proslulé tím, že ze tří jednoslovných poznámek na malém papírku dovedly hovořit půl hodiny v živém vysílání. To se traduje o jednom z nejvěhlasnějších publicistů F. K. Zemanovi. Jiný improvizovat nejen může, ale dokonce přímo musí. Hlasatel ve chvíli, kdy se přetrhne magnetofonový pásek a je třeba překlenout nastalý výpadek programu, jindy se nepovede správně zorganizovat přímé vysílání reportáže a je nutné ji celou inscenovat bezmála jako v divadle. O tom zase uslyšíme od Miloslava Dismana.
Improvizace jako nutnost, improvizace jako radost. Tak by se dal stručně popsat obsah návratů po stopách zvuku, které začínají v pátek v 16:00.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka