Jiří Karásek ze Lvovic: O kritice jako žánru uměleckém

Básník, prozaik a literární kritik Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951) byl spolu s Antonínem Procházkou významným představitelem české dekadence, v roce 1894 založili Moderní revui. Ve svém beletristickém díle usiloval Karásek ze Lvovic ztělesnit představu dekadentní literatury z konce 19. století: psal díla vyjadřující stesk, únavu a zhnusenost vnitřně churavějících duší.

Zatímco Karáskova beletrie působí dnes většinou již jen jako dokument literárního vývoje, jeho činnost kritická, jíž se od r. 1893 podílel na kritickém nástupu generace devadesátých let, je dodnes zajímavá a podnětná.

Od počáteční snahy aplikovat ve svých statích metodu Hennequinova estetického, psychologického a sociologického rozboru přešel Karásek později k pojetí tzv. kritiky diletantní, jejíž vzor byl Anatole France: zdůrazňovala se potřeba jedinečného, osobního a náladového zaujetí dílem, posuzování knih z ryze subjektivního hlediska, které umělecky vnímavý kritik-spolutvůrce sugeruje čtenáři. V rámci tohoto pojetí impresionistické kritiky dokázal Karásek někdy postihnout typické rysy vnitřní umělecké organizace díla.

Účinkuje: Jaroslav Someš

Autor: Jiří Karásek ze LvovicRežie: Hana KofránkováPřipravil: Vratislav Färber