Astolphe Louis Léonor markýz de Custine: Rusko roku 1839
Francouzský šlechtic markýz de Custine (1790-1857) se pod vlivem Chateaubrianda – který se přátelil s jeho matkou – začal zajímat o literaturu, psal romány a divadelní hry – vše bez výraznějšího úspěchu. Sláva přišla až v roce 1843, kdy vydal knihu Dopisy z Ruska – podtitul zněl Rusko roku 1839.
V Rusku strávil markýz de Custine necelé tři měsíce. Vydal se do Ruska s očekáváním, že tam nalezne „argumenty proti parlamentnímu systému“ (jak napsal v předmluvě ke své knize), ale vrátil se odtud jako „zastánce ústavního zřízení“. Jakožto přesvědčený roajalista doufal, že v carském Rusku najde záruky konzervativních hodnot, ale vrátil se zhnusen ruským národem i ruskou autokracií. Jeho kniha se v Evropě proslavila, v Rusku vyvolala skandál. Na knize dodnes fascinuje přesnost, s níž markýz dokázal předjímavě vystihnout mechanismy moci v porevolučním sovětském režimu. Custine ovšem samozřejmě nemohl v roce 1839 psát o bolševismu: psal o fenoménu, který je ukryt hluboce v ruské historii. Markýz de Custine zemřel 25. 9. 1857.
Úryvek z knihy francouzského šlechtice z překladu Aleny Bláhové připravil Petr Turek.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
