Stanislaw Ignacy Witkiewicz: K otázce čisté formy v divadle
Z teoretických úvah polského avantgardního malíře, dramatika, spisovatele, filozofa a estetika.
Poslouchejte na Vltavě 30. prosince 2014 v 15:05. Po odvysílání se esej objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do pondělí 5. ledna 2015.
Teorii Čisté formy Witkiewicz poprvé zveřejnil v Nových formách v malířství. Definovat, čím Čistá forma je, jak vypadá, co vyžaduje, představuje v podstatě neřešitelné zadání. Vychází z pojetí jednoty v mnohosti. Nejedná se tedy o aristotelovské pojetí jednoty místa, času a děje, naopak – staví se proti ní programově. Všechny kauzální vazby mají být rozbity, vše zdánlivě nutné má být opomenuto, fantazie má být uvolněna. Avšak při tom všem má být zachována vyšší estetická jednota.
Čte: Lukáš Hlavica
Autor: Stanislaw Ignacy Witkiewicz Vybral a přeložil: Jiří VondráčekRežie: Vlado Rusko
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
