Nedělní swingové lelkování

Jay McShann byl hudebním filozofem, jehož neokouzlil kapitalismus, socialismus, ani komunismus, ale Swingmatismus. Tento pianista a kapelník zahájí nedělní podvečer stejnojmennou skladbou a v podobném duchu budou pokračovat Jo Stafford a Sy Oliver, kteří zazpívají za doprovodu orchestru trombonisty Tommyho Dorseyho píseň Swingin' On Nothin'. Po ní přidá zpívající trumpetista Sy Oliver ještě jeden za svých největších hitů Yes, Indeed. Do nejvyšší swingové ligy patřil trumpetista Ruby Braff, s nímž si věhlasnější kolega Roy Eldridge zahraje Armstrongův opus Someday You'll Be Sorry a vzápětí po jeho boku připomene trombonista Vic Dickenson swingové dovednosti ve skladbě For Now. V této nahrávce se představí také klarinetista a saxofonista Bob Wilber, jenž do nedělního swingování přidá pokus po dobrém se domluvit s blues kompozicí Please Blues Go On Away From Here. Bubeník Barrett Deems, jehož šéfy byli mj. Jimmy Dorsey, Red Norvo nebo Louis Armstrong vsadí na jistotu nahrávkou skladby Neala Heftiho Cute, na což navážou dva absolventi akademie Counta Basieho - trumpetista Billy Mitchell a trombonista Al Grey, kteří zahrají gospelovou proklamaci Nothing But the Truth. Kytarista Freddie Green, jenž také býval spolehlivou součástkou swingové mašiny Counta Basieho pak ohlásí návrat ke swingu titulem Swinging Back a za všechny se rozloučí tvůrce filozofie „swingmatismu“ pianista Jay McShann ukázkovou exhibicí v kousku Blue Lou.

Hudba, která byla na vrcholu slávy v době Posledního kabrioletu nebo Nylonového věku stále ještě nepatří jen do muzeálních sbírek. I ve třetím tisíciletí si při ní posluchači luskají prsty a poklepávají nohama.