Richard Weiner: Móda a společnost v Paříži
Úvaha uveřejněná v Lidových novinách 15. května 1923.
Poslouchejte na Vltavě 21. srpna 2015 v 15:05. Po odvysílání se úvaha objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do čtvrtka 27. srpna 2015.
Český básník, prozaik a novinář Richard Weiner (1884–1937) byl na počátku roku 1912 povolán do aktivní vojenské služby na srbských hranicích, kde strávil v neklidné atmosféře půl roku. Pak se ocitl nakrátko v Paříži, odkud psal pro Lidové noviny. V červenci 1914 se vydal domů, aby se zotavil.
Po vypuknutí války Weiner znovu nastoupil vojenskou službu. V roce 1915 byl pro duševní zhroucení demobilizován. Na podzim roku 1915 začal pracovat jako redaktor Venkova krátce i v Národních listech (1917). Válečné zážitky vyjádřil v první knize svých próz Lítice (1917). Rok nato vydal druhou knihu povídek Netečný divák a jiné prózy a o dva roky později Škleb. Kromě toho také knihu veršů Rozcestí.
V roce 1918 nastoupil Richard Weiner do redakce Lidových novin. Stal se očitým svědkem událostí spjatých se vznikem Československé republiky. Byl všude, na pražských ulicích i v síních, kde probíhala důležitá jednání, později se účastnil mírové konference v Paříži. O všech těchto událostech psal ve svých fejetonech, vydaných pod titulem Třásničky dějinných dnů (1919).
Čte: Petr Pelzer
Autor: Richard Weiner Režie: Ivan Chrz
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Jiří Orten: Cesta po řece. Známý básník se jako vodák vydává na několikadenní plavbu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.