Řeči a řečiště
Literární kompozice o německém básníku Peteru Huchelovi a jeho přátelství s Ludvíkem Kunderou.
Poslouchejte na Vltavě 25. října 2015 ve 20:00.
Dům básníka Petra Huchela ve Wilhelmshorstu v Braniborsku je místem setkávání a vzájemné výměny českých a německých spisovatelů.Básník a šéfredaktor významného literárního časopisu Sinn und Form Peter Huchel byl spojen dlouholetým přátelstvím, vzájemnou básnickou inspirací a podporou v dobách politického útlaku s Ludvíkem Kunderou, který ho také do češtiny překládal. Přátelství mezi nimi trvalo od roku 1954 až do smrti Petra Huchela v roce 1981.
V šedesátých letech byl dům V Braniborsku místem setkání nezávislých a opozičních spisovatelů, v roce 1998 byl v domě založen Institut Ludvíka Kundery, který vydal 33 svazků České bibliotéky s finanční podporou nadace Roberta Bosche.
Schůzky s literaturou, věnované přátelství básníků, kteří žili v takzvaném socialistickém táboře ne zcela zakázáni, ale také ne režimem podporováni – je příspěvkem k poznání literárního života v sousedních zemích, v tehdejším Československu a východoněmecké NDR. Tyto země, které ústy politiků proklamovaly své bratrství, k sobě ve skutečnosti nijak vřelé vztahy neměly. Mimo oficiální, umělecky většinou neplodné kruhy však byly propojeny sítí osobních přátelství a umělecké spolupráce i vzájemné pomoci. Vztah mezi Peterem Huchelem a Ludvíkem Kuderou dosvědčuje, že skutečnou kulturu nelze ideologicky zničit.
Připravila: Maria Hammerich-MaierRežie: Vít Vencl
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.