Viktor Fischl: Rodný dům

Jedna z nejnovějších prozaických prací Viktora Fischla, román Rodný dům, se řadí v jeho rozsáhlém díle k okruhu, který by snad bylo možné zjednodušeně charakterizovat jako stylizované, či beletrizované vzpomínky. Nejedná se ovšem o zcela neznámé tvůrčí postupy nebo o nově utvořený žánr: vyprávění v ich formě předkládá v podstatě fabulovanou konstrukci příběhu o nic víc či méně inspirovaného skutečnostmi a událostmi autorova života než je tomu v prózách mnoha jiných autorů.

Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.

Jestliže však autorovým prostřednictvím vstupujeme do období dětství a dospívání hlavního hrdiny, navádějí nás a odkazují základní souřadnice - místo a čas děje - k reáliím spisovatelovy biografie; charakter vzpomínek pak navozuje zejména časové rozpětí dělící a zároveň i spojující dějové události příběhu a dobu vyprávění: vypravěč shlíží na počínání dětského hrdiny s moudrostí a způsobem uvažování, laskavým, chápavým, často i sentimentálním a nostalgickým pohledem, jež jsou natolik těsně spjaty s autorovým věkem, myšlením, světonázorem a hodnotovým systémem, že vzniká dokonalá iluze, jakoby spisovatel vzpomínal na svůj vlastní život.

Viktor Fischl (v Izraeli přijal jméno Avigdor Dagan) se narodil 30.6. 1912 v Hradci Králové. Vystudoval práva a sociologii na Karlově universitě v Praze. Během druhé světové války a po válce do roku 1949 pracoval jako československý diplomat (byl blízkým spolupracovníkem Jana Masaryka). Koncem roku 1949 se vystěhoval do Izraele a až do svého odchodu do důchodu působil v izraelských diplomatických službách.

Desetidílnou četbu na pokračování připravila Helena Štěpanovská, v režii Ivana Chrze účinkuje Rudolf Pellar.