Dvacetidílná četba z románu Jana Nováka Zatím dobrý
Dvacetidílná četba na pokračování, kterou ze svého biografického románu Zatím dobrý s podtitulem Mašínovi a největší příběh studené války, z překladu Petry Žallmannové připravil sám autor. V režii Ivana Chrze účinkuje Jiří Ornest.
Spisovatel, filmový scénárista a dramatik Jan Novák se narodil 4.4. 1953 v Kolíně. Navštěvoval první ročník kolínského gymnázia. O prázdninách v roce 1969 odešel s rodiči do Rakouska a odtud po ročním pobytu v uprchlickém táboře Traiskirchen do USA. Studoval na Shimer College ve státě Illinois a na Chicagské univerzitě. Vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, deset let pracoval v computerovém oddělení telefonní společnosti, koncem devadesátých let byl několik let zaměstnán u bezpečnostní agentury jako strážce při převozu peněz. Od studentských let se věnuje literární činnosti.
Zprvu psal verše, které publikoval časopisecky. Knižně debutoval česky psaným souborem povídek Striptease Chicago, které vyšly v nakladatelství 68 manželů Škvoreckých v Torontu (1983). Od té doby píše anglicky. Je autorem próz Perfektní život (1987), Miliónový jeep (1989), Samet a pára (1992), Co já vím? (vzpomínková kniha Miloše Formana, 1994), Komouši, grázlové, cikáni, fízlové a básníci (1995), divadelních her Čížci (1979), České nebe (1980), Strýček Josef (1991), Aljaška (1989) a několika filmových scénářů (nejvýznamnější je jeho scénáristická spolupráce s Milošem Formanem, Ivanem Passerem, Maxmiliánem Schellem s Jurajem Jakubiskem a Davidem Ondříčkem).
Okolnosti vzniku knihy Zatím dobrý. Mašínovi a největší příběh studené války a způsob, jakým je napsána charakterizoval nejpřesněji sám autor v předmluvě: „O bratrech Mašínových jsem se poprvé doslechl od Miloše Formana, který na poděbradském gymnáziu seděl v lavici vedle budoucího člena jejich odbojové skupiny Zbyňka Janaty. Když jsem si uvědomil, jak strhující je tento příběh, a vytušil, že osudy celé rodiny zrcadlí středoevropské dějiny dvacátého století, podařilo se mi oslovit Pepíka Mašína, s nímž jsem se začal scházet a otevřeně si povídat o všech neuvěřitelných zážitcích a zkušenostech jeho života.
S Pepíkem jsem se dohodl, že se pokusím o beletristické zpracování celého příběhu, a on mi jednoho dne poslal úžasnou krabici papírů. Kromě dobových dokumentů, jako soudních rozsudků, novinových článků, úmrtních listů a zápisů z jednání komunistického politbyra, v ní byla i Radkova zpráva o výsleších v Bartolomějské v roce 1951 a chronologický záznam všech okolností útěku přes východní Německo v říjnu roku 1953. Tento soupis, pořízený krátce po dramatických událostech Radkem, Pepíkem a Milanem Paumerem, se pak stal základní osou knihy Oty Rambouska Jenom ne strach. V krabici jsem našel i historické studie jejich sestry Zdeny a jejího manžela Rudolfa Martina, pojednávající o životě jejich matky Zdeny Novákové-Mašínové, babičky Emmy Svobodové-Novákové a strýce Borka Nováka. Zdena Mašínová a Rudolf Martin je později zpracovali do knižní podoby a vydali pod názvem Čtyři české osudy.
Prostřednictvím Pepíka jsem se na své příští cestě do Evropy sešel a stejně poutavě si popovídal i s paní Zdenou a Rudolfem Martinem v Olomouci, kde mi paní Zdena svěřila své zpracování výpisků z archivů StB, které se pak pod názvem Jako objekt Státní bezpečnosti stalo poslední kapitolou Čtyř českých osudů. Nakonec jsem několikrát navštívil i Radka Mašína v Clevelendu a vyzvěděl na něm spoustu nových věcí a upřesnil si nebo vyvrátil mnoho nejrůznějších domněnek. Současně mi z Kolína posílal Pavel Pobříslo rozhovory, které jako zanícený badatel v kauze Mašín natáčel s většinou jejích žijících aktérů, včetně Milana Paumera a Vladimíra Hradce. Bez nich by Zatím dobrý bylo úplně jinou knihou.
Mašínovi jsou natolik výjimečnou rodinou, že se o jejich životy zajímala řada dalších autorů a filmařů, a tak jsem vděčně čerpal jak fakta, tak vědomosti a kradl nápady z děl Jaroslava Procházky Sestupme ke kořenům…! a potažmo Františka Langra Pes druhé fronty, Jaroslava Vozky Hrdinové domácího odboje, Jana Němečka Mašínové, Wolfganga Mittmanna Grosse Fälle der Volkspolizei a filmových dokumentů Martina Vadase. Základním kamenem této knihy jsou však rozhovory se sourozenci Mašínovými, kteří mi vstřícně odpovídali na spoustu drzých otázek, vztahujících se často k velmi intimním záležitostem, snad i proto, že věděli, že budu o nich i celé jejich rodině psát s obdivem.“
Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.
Nejposlouchanější
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.