Usáma ibn Munkiz: Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky

Arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan a spisovatel Usáma ibn Munkiz (4. 7. 1096 Šajzar – 16. 11. 1188 Damašek) se narodil dva roky předtím, než do Sýrie vpadli první křižáci, zemřel rok po bitvě u Hittínu, kde křižákům zasadil smrtelný úder Saladin. Usáma žil na dvorech a v armádách seldžückých a fátimovských vládců, v Káhiře a v Damašku i mezi křižáky v Jeruzalémě. Od svých patnácti let se účastnil bojů. Když byly po roce 1139 navázány spojenecké svazky s jeruzalémským králem Fulkem, Usáma se mohl blíže seznámit s Franky. Při různých diplomatických posláních procestoval ibn Munkiz v letech 1140-1143 celé jeruzalémské království a navázal mnoho osobních přátelství s křižáckými rytíři. V roce 1160 vykonal Usáma pouť do Mekky a přes Bagdád se vrátil zpět do Damašku. S přibývajícími lety se vyžíval v lovu a literární činnosti. Vědomí blížícího se konce jej přivádělo k zamyšlení nad vlastním životem a nad podstatou lidského bytí. Posledních dvanáct let života strávil ibn Munkiz v opuštěnosti ve svém damašském domě. Zemřel ve věku 93 let. To, co zažil, viděl a slyšel, vypráví ve své pozoruhodné Knize zkušeností arabského bojovníka s křižáky z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života. Zachytil osobní zážitky, válečné události, boje s Franky, kulturní poměry a lovecká dobrodružství. Jeho kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků a přitom nastavuje – zpola bezděčně – zrcadlo sobě i své době. Přes své poměrně dobré přátelské styky s křižáky jimi Usáma vlastně pohrdá. Ač plně uznává jejich statečnost, postrádá u nich smysl pro čest.

Kniha je cenná i tím, že autor neidealizuje své arabské spolubojovníky a jejich vládce, ani šmahem nezatracuje křižácké protivníky. Nelze na ni pohlížet jako na historiografické dílo, její význam tkví hlavně ojedinělé bezprostřednosti, která jí dává charakter autentického svědectví o době. Svou formou, volně řazenými příběhy, i svým obsahem je to kniha ojedinělá.

Jediný existující rukopis knihy objevil r. 1880 ve Španělsku v rukopisných sbírkách paláce Escorialu francouzský arabista H. Derenbourg. Textu Kitáb al-i´tibár chybí začátek, neznáme tedy autorovu předmluvu, v níž Usáma patrně podal výklad své metody.

Usáma ibn Munkiz je autorem asi deseti knih. Kromě Knihy zkušeností arabského bojovníka s křižáky, která mu zajistila trvalé místo v arabské literatuře, se zachovala i nevelká sbírka jeho básní, dále Kniha o poetice a rétorice, Kniha o holi a Kniha sídlišť a příbytků, básnická antologie veršů, které v jazyce arabských básníků vyjadřovaly stesk po uplynulém štěstí.

Sedmidílnou četbu na pokračování z překladu Rudolfa Veselého připravil Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Otakar Brousek.