Tichá ušlechtilost Emanuela Frynty
Osobní portrét s překvapivými rysy od přítele Václava Vokolka.
Poslouchejte na Vltavě 10. října 2015 v 17:30.
Emanuel Frynta zemřel 11. října 1975. V letech 1945 až 1948 studoval rusistiku na FF UK. Na protest proti způsobu, jakým se komunistický režim zachoval k filozofům Janu Patočkovi a Václavu Černému, odešel těsně před dokončením doktorátu z fakulty. Tento krok pak poznamenal celoživotně jeho možnosti pracovat a publikovat. Podobně jako u jeho druhů (Ivana Slavíka, Vladimíra Vokolka) byla po únoru 1948 také Fryntova cesta k publikování velmi komplikovaná. Věnoval se překladatelství (jako jeden z prvních k nám uváděl Ch. Morgensterna), sestavil např. oblíbenou čítanku českého a světového humoru Moudří blázni a spolupracoval s rozhlasem. Patřil k průkopníkům naší konkrétní a nonsensové poezie.
Před koncem života téměř celé své dílo (tedy překlady i vlastní autorská nevydaná díla) spálil. Tyto údaje se možná ani z Výročí týdne, které připravil jako osobní vzpomínku jeho přítel básník Václav Vokolek, nedozvíte. Václav Vokolek totiž svou vzpomínku připravil v podobě několika důvěrných portrétů.
11. října uplyne 40 let od úmrtí Emanuela Frynty.
Režijní spolupráce: Alena Zemančíková
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
