Jazzissimo: Paul Desmond 4/5

1. část, 2. část, 3. část, 4. část, 5. část

INTERPRETACEStojí za zmínku, že Desmondovy výlety za hranice Brubeckovy hudby byly kritikou hodnoceny opravdu příznivě. Časopis Down Beat známkuje jeho pět alb z let 1963/6 vždy shodně čtyřmi hvězdičkami. Přitom repertoár těchto desek není nijak objevný, je sestaven z evergreenů a témat tehdejší populární hudby. „Interpretační schopnosti Paula Desmonda jsou obdivuhodné, umí zahrát poslední odrhovačku z konvenčního muzikálu tak zázračně, že zazní jako andělské chóry“, připomíná v časopise Sound+Fury kritik Pete Welding.

MELODIE!Když hraje Paul Desmond, máme dojem, podobně jako u Stana Getze, že staví své variace a záblesky improvizace z melodických nápadů spousty psaných témat. Desmond umí využívat harmonický podklad písničky maximálním zapojením diatonického materiálu, rozšířeným občas o některé alterované stupně. Každý akord vyplývá logicky z předchozího a evropským uším je taková hudba zvlášť blízká. Při hře tisíckrát obehraných témat umí Desmond takřka geniálně volit ty cesty, kterými před ním ještě nikdo nešel. Vznosné linie Desmondových melodických šlehů znějí tak definitivně, až se zdá, že místo improvizace posloucháte hru z inspirativně napsaných not.

JAKO VÍNODobrý jazzman je jako víno, čím starší, tím lepší, a tak je logické, že po odchodu z Brubeckova kvarteta hrál Desmond ještě lépe a zajímavěji. V roce 1969 podepsal smlouvu se společností A&M a nahrál s orchestrem aranžéra Dona Sebeskyho. Desmondovým životním dílem je svébytná interpretace písní Simona a Garfunkela na nádherném albu The Bridge Over Troubled Water. Desmond tu za pomoci aranžéra Sebeskyho, kytaristy Jima Halla, kontrabasisty Rona Cartera a elektrického pianisty Herbieho Hancocka – našel sám sebe. Přitom, dle vlastních slov, vycházel při interpretaci melodií především z básnických textů těchto písní.