Noční příběh - Sabat čarodějnic

Od příběhů furlandského mlynáře Domenica Scandelly řečeného Menocchio, vydaných v Itálii v roce 1975, přeložených do dvanácti jazyků a roku 2000 zásluhou nakladatelství Argo přeložených českému čtenáři, vedla logická cesta k šíře pojatému pohledu na myšlení furlandských vesničanů. Výsledkem byla práce Benandanti - i ta je v Čechách už dostupná.

Noční příběh|foto: www.kosmas.cz

Konfrontace lidové kultury benandantů a benandantek s myšlenkovými postupy inkvizitorů přivedla Ginzburga k úvahám o kořenech představ o sabatu. Tentokrát se neomezil jen na Furlandsko, problematiku sabatu sleduje v širokém evropském rámci; metoda mikrohistorie, typická pro Sýr a červi, je v práci rozšířena o panoramatický záběr etnologický, ba folkloristický. Mimořádně poutavou formou Ginzburg vysvětluje, jak z čarodějnických procesů, které se odehrávaly především v 15. až 17. století, vznikl obraz sabatu, sletu čarodějnic, a pokouší se najít reálný základ tohoto obrazu. Mechanismus sabatů byl obecně známý: čarodějníci a čarodějnice se scházívali v noci, na opuštěných místech. Někdy přilétali obkročmo na holi nebo na koštěti, jindy na hřbetě nějakého zvířete, v které se mohl případně proměnit některý z účastníků sabatu. Bylo třeba zavrhnout křesťanskou víru, zhanobit svátost a vzdát úctu ďáblovi, který se sabatu účastnil. Následovaly hostiny, tance, sexuální orgie. Tento stereotyp sabatu znali velmi dobře vyšetřující soudci či inkvizitoři, jeho znalost jim usnadnila vymámit z obžalovaných přiznání. Jak ovšem tento obraz sabatu vznikl? Co se za ním skrývalo? Hlavně na tyto dvě otázky hledá Ginzburg odpověď. Chtěl, jak říká, "rekonstruovat ideologické mechanismy, které usnadňovaly pronásledování čarodějnic v Evropě"; na druhé straně se chtěl dopátrat toho, "v co věřili muži a ženy obvinění z čarodějnictví".

Zkoumání procesů s účastníky sabatu i snaha o pochopení vnitřního světa čarodějnic a čarodějníků přivedla historika i k pohledu na další marginální skupiny obyvatelstva, především na kacíře, malomocné a Židy. Autor podrobil analýze na první pohled nesouvisející příběhy - co mají společného antický mýtus o Oidipovi, proces s Johankou z Arku a pohádka o Popelce? Nebudeme prozrazovat, jisté je, že se Ginzburgovi podařilo tyto a další příběhy spojit do celku, který s chutí a se zájmem čteme. Jistě k tomu přispělo i zajímavé členění historického diskurzu - po formální stránce jsou kapitoly členěny v číslované odstavce - při bližším začtení zjistíme, že každý odstavec má svůj vlastní závěr, shrnutí, případně vytyčuje novou otázku, na níž je třeba hledat odpověď. Tento postup působí dynamicky a pozornost čtenáře je neustále aktivována. Nezbývá než exkurzi na sabat v doprovodu kultivovaného vypravěče historických příběhů doporučit.

Recenze Mileny Lenderové

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.