Nobelovu cenu za literaturu získala básnířka Louise Glücková. Její poezie svou strohou krásou mění individuální bytí v univerzální zkušenost

8. říjen 2020

Porota ocenila „její neutuchající potřebu pátrat po pravdě a čistotě“. Laureátka, která patří mezi nejvýznamnější žijící americké básníky, se ve svém díle inspiruje vlastními prožitky z dětství, rodinnými vztahy i klasickou literaturou.

Louise Glücková je autorkou celkem dvanácti básnických sbírek a několika esejistických děl o povaze lyrických textů. Básnířka, která je již nositelkou řady dalších prestižních ocenění včetně Pulitzerovy ceny nebo National Book Award, v současnosti vyučuje anglickou literaturu na prestižní americké univerzitě Yale. Nobelova cena se udílí za nejvýznačnější literární dílo v ideálním směru. Letos porota svou volbu odůvodnila slovy, že autorčin „nezaměnitelný poetický hlas svou strohou krásou mění individuální existenci v univerzální zkušenost“.

Za sbírku veršů Divoký kosatec Glücková v USA obdržela Louise Glücková již v roce 1993 Pulitzerovu cenu, ilustrační foto

Síla skrytá za strohostí i krásou

„Líbilo se mi, že porota v odůvodnění uvedla krásu, což se v souvislosti s literaturou a dokonce i s poezií překvapivě málo zmiňuje. Je tam zajímavá i ta strohost. Glücková je v mnoha ohledech strohá básnířka píše sice o velmi osobních, temných a bolestných věcech, ale odtažitým až neosobním způsobem. I její jazyk je strohý a prostý, jednoduchý, velmi vstřícný. Vlastně se to dobře čte, přestože je to velmi sofistikovaná a formálně propracovaná poezie,“ řekla anglistka Mariana Machová, která se zabývá současnou americkou poezií. A doplnila: „Podstatná je i zmínka o vztahu individuálního a univerzálního. Glücková do určité míry navazuje na konfesionalismus v americké poezii, což je taková poezie zpovědi, kdy člověk všechny bolestné zážitky vrhne do svých veršů. Dělá to však způsobem, kterým trochu abstrahuje od své soukromé intimní zkušenosti a díky tomu její dílo nabývá univerzální platnosti. Když čteme její verše, jde spíše o mnohem obecnější zkušenost lidské temnoty, smutku a samoty, s níž se může každý velmi dobře identifikovat.“

Rozhovory květin

Přebal knihy Louise Glücková: Noc věrnosti a ctnosti

V češtině dosud vyšly dvě autorčiny sbírky Divoký kosatec (Opus, 2007) a Noc věrnosti a ctnosti (Argo, 2017). Její poezii v překladu Veroniky Revické otiskl už roku 2001 časopis Souvislosti a v přebásnění Petra Mikeše je rovněž zařazena do antologie Vítr z Narragansettu (Fra, 2002). „Mně osobně je blízká sbírka Divoký kosatec, za kterou Glücková dostala Pulitzerovu cenu a takříkajíc se jí etablovala. Některé texty z ní i velmi ráda předkládám svým studentům, protože se celá odehrává na půdorysu zahrady a jde o rozhovory květin se zahradnicí, ale zároveň také s Bohem… A právě přes nastíněné motivy koloběhu a pomíjivosti se člověk snadno dostane k tématům, která jsou pro autorku příznačná,“ uvedla Mariana Machová.

Příjemné překvapení

V předchozích ročnících byla Nobelova cena za literaturu udělena hudebníkovi Bobu Dylanovi. Pak nebyla kvůli kauze francouzského režiséra Jeana-Claudea Arnaulta a manžela bývalé členky Švédské akademie Katariny Frostensonové udělena vůbec. A v loňském roce zase mnozí nesouhlasili s oceněním Petera Handkeho, který v 90. letech během konfliktu v bývalé Jugoslávii obhajoval režim Slobodana Miloševiče. „Švédská akademie ví, že si nemůže dovolit další skandál,“ prohlásil kulturní editor švédských novin Dagens Nyheter Bjorn Wiman ještě před ohlášením letošní laureátky. 

„Já se s tím asi mohu ztotožnit. Je to volba, která je příjemným překvapením, že se sáhlo po ženě a po básnířce. Je to jedna z nejlepších současných amerických básnířek, ale kdybych chtěla vzbudit diskusi, řekla bych, že kupříkladu americké básnířky jako Marianne Mooreová nebo Elizabeth Bishopová se zapíšou do historie mnohem více. Navíc je Glücková básnířka, která se zabývá přírodním světem a vlastně nás uklidňuje, že svět přírody zůstává stejný. Ale možná už tomu tak dnes není a máme tady jiné významné americké autory – prozaiky, bílé muže – Thomase Pynchona, Dona DeLilla, Cormaca McCarthyho, kteří nás naopak upozorňují, že lidské technologické zásahy do přírody mohou být nevratné a mohou skončit katastroficky,“ komentovala letošní udílení cen amerikanistka Hana Ulmanová.

Básníkovi byla Nobelova cenu za literaturu udělena naposledy v roce 2011 (pokud si odmyslíme ocenění Boba Dylana roku 2017), kdy ji získal Švéd Tomas Tranströmer. S ohledem na koronavirovou pandemii se letos předání Nobelových cen uskuteční 10. prosince bez osobní účasti laureátů. S oceněním se pojí odměna deset milionů švédských korun (cca 25,9 milionu Kč), která byla oproti loňskému roku navýšena o milion švédských korun.

Spustit audio

Související

  • Divoký kosatec

    Český překlad básnické sbírky Divoký kosatec jedné z nejvýznamnějších amerických básnířek Louise Glückové, který vyšel v nakladatelství Opus, představovala minulé ú...