Nobelova cena za chemii

Jak ve své zprávě uvedla Královská švédská akademie věd, tohoto ocenění se jim dostává za převratné práce v oblasti buněčné chemie. Proto, aby naše tělo mohlo vůbec fungovat, musí buňky pracovat ve vzájemné souhře. Aby mohly vnímat, co se děje v prostředí kolem, a reagovat na to, potřebují nějaká čidla. Těmito čidly na povrchu buněk jsou receptory.

Robert Lefkowitz a Brian Kobilka detailně popsali, jak přesně vypadá a funguje jedna skupina receptorů zvaných receptory spřažené s G proteiny. Patří mezi ně mimo jiné receptory pro adrenalin, ale také pro světlo, chuť a pachy či vůně.

Jejich výzkumem se u nás zabývá doktor Josef Lazar z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny Akademie věd v Nových Hradech a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Jak vysvětluje v příspěvku Jany Olivové, receptory, za jejichž výzkum byla udělena Nobelova cena Robertu Lefkowitzovi a Brianovi Kobilkovi, jsou velice významné pro celou řadu procesů v živých buňkách a organismech.