Nobelova cena za chemii
Dva američtí vědci – Robert Lefkowitz a Brian Kobilka – se stali letošními laureáty Nobelovy ceny za chemii.
Jak ve své zprávě uvedla Královská švédská akademie věd, tohoto ocenění se jim dostává za převratné práce v oblasti buněčné chemie. Proto, aby naše tělo mohlo vůbec fungovat, musí buňky pracovat ve vzájemné souhře. Aby mohly vnímat, co se děje v prostředí kolem, a reagovat na to, potřebují nějaká čidla. Těmito čidly na povrchu buněk jsou receptory.
Robert Lefkowitz a Brian Kobilka detailně popsali, jak přesně vypadá a funguje jedna skupina receptorů zvaných receptory spřažené s G proteiny. Patří mezi ně mimo jiné receptory pro adrenalin, ale také pro světlo, chuť a pachy či vůně.
Jejich výzkumem se u nás zabývá doktor Josef Lazar z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny Akademie věd v Nových Hradech a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jak vysvětluje v příspěvku Jany Olivové, receptory, za jejichž výzkum byla udělena Nobelova cena Robertu Lefkowitzovi a Brianovi Kobilkovi, jsou velice významné pro celou řadu procesů v živých buňkách a organismech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
