Neznámý známý pan Svěrák. Koláž z krátkých povídek, článků a postřehů

18. duben 2022

Vltavské speciály

Největší audioportál na českém internetu

Zdeněk Svěrák | Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

V koláži z díla Zdeňka Svěráka, někdejšího rozhlasového redaktora a spolutvůrce pořadu Vinárna U Pavouka, uslyšíme například i unikátní a v textu náhodně uchovanou scénku, zachycující „veselé příhody z natáčení“ filmu Na samotě u lesa. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkují: Zdeněk Svěrák, Přemysl Rut, Marek Eben

Režie: Petr Adler

Natočeno: 1994

Hudební improvizace: Přemysl Rut

Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak scénku původně přednesli pro členy filmového štábu a známé na večírku po dokončení filmu. Z rozličných časopiseckých rozhovorů se Zdeňkem Svěrákem víme, že jeho počáteční literární pokusy pocházejí už z dob studií na Vysoké škole pedagogické (1953-1958). První příspěvek otiskl v roce 1958 v časopisu Květen. Později publikoval povídky pro mládež a pohádky pro děti v různých časopisech, zejména v Mladém světě. V raném tvůrčím období vznikly i povídky, zařazené v tomto pásmu. Prozrazují, jakým způsobem se utvářel Svěrákův autorský rukopis, jeho způsob myšlení, smysl pro humor.

Zdeněk Svěrák v roce 1963 |foto:autor neznámý, Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Snad nejvzácnější z těchto „literárních maličkostí“ je povídka nazvaná Ruina musí být opředena. Vyšla v roce 1963 v časopise Krásy domova a v témže roce ji pro rozhlas natočili František Filipovský a Pavel Beníško. Nalezneme v ní už základní rysy pozdějšího autorova zájmu: průhled do minulosti a nahlížení historických událostí a jevů prostřednictvím mystifikace, mystifikační hry, jež je vedle schopnosti vypravěčské a vnímavosti a citlivosti jazykové rozhodujícím tvůrčím principem i hlavním zdrojem humoru podstatné části Svěrákovy tvorby.

autor: Marie Kratochvílová