NEO RAUCH / NEUE ROLLEN
Nestává se příliš často, aby v českých galeriích a muzeích vystavovali umělci skutečně světově zvučných jmen. Německý malíř Neo Rauch, jehož retrospektivní výstavu nazvanou - NEUE ROLLEN / NOVÉ ROLE - můžeme vidět do 5. srpna v pražské Galerii Rudolfinum, k takovým uměleckým osobnostem rozhodně patří. Ostatně jiná výstava Rauchových obrazů probíhá souběžně s tou pražskou v Metropolitním muzeu v New Yorku, což samo o sobě je nejlepším důkazem Rauchova věhlasu a popularity. Rauchova výstava NEUE ROLLEN v pražské Galerii Rudolfinum je zmenšenou verzí jeho dosud největší samostatné výstavy, která se konala na přelomu loňského a letošního roku v německém Wolfsburgu a kterou připravil kurátor Holger Broeker. Na výstavu NEUE ROLLEN do Galerie Rudolfinum se podíváme v přiloženém audio příspěvku. Provázet nás nebude nikdo jiný než sám autor - malíř Neo Rauch. První otázku však autor pořadu Karel Oujezdský položil historikovi umění Zdeňkovi Felixovi, bývalému řediteli Deichtorhallen v Hamburku.
Kdo je malíř Neo Rauch? Rauch se narodil v roce 1960 v Lipsku. Jeho osud poznamenala tragická nehoda - oba jeho dvacetiletí rodiče zahynuli pár měsíců po jeho narození při železniční nehodě. Neo, kterého vychovali prarodiče, studoval umění na Vysoké škole grafiky a umění knihy v Lipsku, na téže škole, kterou si původně vybral jeho otec. Věnoval se hlavně figurální malbě a jako model mu tehdy často stával Ger Harry Lybke, jeho současný galerista, který po pádu berlínské zdi založil vlastní galerii, úspěšně se zapojil do trhu s uměním a stal se hlavním hybatelem dnešního Rauchova světového úspěchu. Neo Rauch se velmi rychle dostal do pozice nejžádanějšího autora tak zvané "Nové Lipské školy". Na jeho velké , tajemné a znečisťující mnohafigurové obrazy působící na diváka atmosférou skrytého strachu a neurčité hrozby, musí dnes čekat sběratelé a galeristé minimálně tři roky. Ke své práci přistupuje Neo s odpovědností dělníka - každý den ráno jede na kole do svého atelieru a s úderem deváté začíná malovat. V poledne uvaří oběd pro svou ženu, která pracuje ve vedlejším ateliéru, a pro svého patnáctiletého syna a v práci pokračuje až do večera. Na Vysoké škole grafiky a umění knihy v Lipsku, kterou vystudoval, působil nejdříve jako asistent a od roku 2005 jako profesor.
