Německé „Slovo roku“
Každoročně volí Společnost pro německý jazyk „slovo roku“, stalo se tak už po pětatřicáté. Tento výběr je v Německu velmi populární a sledovaný. Výsledky se oznamují v den vyhlášení v hlavních zprávách dne.
V polovině prosince vyhlásila Společnost pro německý jazyk (Gesellschaft für die deutsche Sprache) slovo roku a tím potvrdila, jaké slovo bylo v tomto roce pro německou společnost pregnantní. Do úzkého výběru se jich každoročně dostane kolem dvou tisíc, vybraných ze všech médií, ale i z poslaných návrhů. Porota je složená z předsednictva této společnosti a z jejích vědeckých spolupracovníků. Do posledního kola se „probojuje“ deset slov. Pro výběr není podstatná jejich frekvence, nýbrž jejich význam. Jsou to slova, která zásadně formovala a doprovázela veřejné diskuze uplynulého roku.
Slovem roku 2010 je Wutbürger – do češtiny volně přeloženo „naštvaný občan“. Němčina je známá svými slovními složeninami, které jistě přivedly k zoufalství mnohé, kteří se tomuto jazyku učili. V němčině lze téměř libovolně tvořit neologismy spojením dvou, tří i více slov. I slovo roku 2009 vzniklo z původních dvou – Abwrackprämie – „prémie za sešrotování“.
Rozzlobený, rozhněvaný, ba až navztekaný občan letošního roku, resp. volba tohoto slova, znamená víc než diskutované téma nebo pojem roku. Ukazuje nový společenský předobraz, typ občana, který skoncoval se zavedenou tradicí smýšlení v politickém středu. K té patřilo nevybočování a jakási názorová „nenápadnost“. Loňský rok ukázal občany protestující, povykující a řvoucí. Další charakteristika těchto občanů: patří ke skupině konzervativních, majetných a ne zrovna nejmladších. Dříve byli nosnou a určující silou této společnosti, dnes jsou hluboce zklamáni vývojem posledních let a nespokojeni s politiky.
Proto je také na druhém místě výraz Stuttgart 21 – slovo, které označuje největší protestní akci roku – boj o zachování stuttgartského hlavního nádraží. Zásadně jde o to: stále rostoucí počet obyvatel a voličů se odmítá smířit s tím, že politická rozhodnutí jsou učiněná bez jejich vědomí a oni jsou nakonec postaveni před hotovou věc.
Třetí místo obsadil neologismus Sarazin-Gen – „Sarazinův gen“ – podivné slovní spojení výše jmenovaného autora. O jeho publikaci jsme naše posluchače informovali v jednom ze zářijových příspěvků.
Jako protiklad ke slovu roku, volí každoročně nezávislá komise univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem tzv. Unwort des Jahres – slovní nesmysl roku. Konečné rozhodnutí padne až 18. ledna 2011. Zatím oznámili členové komise – jazykovědci a novináři, že tentokrát nebude rozhodování opravdu jednoduché. V „užším“ výběru je 1000 návrhů. Mezi vážné kandidáty patří bezesporu výraz Steuersünder – „daňový hříšník“. Pro informaci: v roce 2009 byl slovní nesmysl roku výraz betriebsratsverseucht – jistě tvrdý překladatelský oříšek – lze přeložit jako „nakažený podnikovou radou“.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.