Návrat Otty Mizery
Narodil se v roce 1919, tedy rok po tom, co skončila Velká válka, která se po jiné velké válce přejmenuje na první světovou. Válka sice skončila, ale značná část Evropy byla v troskách a intelektuálové se začali zamýšlet nad tím, čeho všeho je člověk schopen. Velká válka přinesla spoustu novot, použití jedovatého plynu proti živým lidem, bombardování měst z vojenských letadel. Velká válka začala nové století.
Když dostudoval reálné gymnázium, v Německu byl u moci už pět let Adolf Hitler a nacistická státotvorná strana. V československém pohraničí se stavěly bunkry a pevnosti, ale jak se v tom roce ukázalo, stavěly se sice dobře, ale zbytečně. Konrád Henlein a Karl Hermann Franck si za Hitlerova dohledu a podpory vydupali české pohraničí pro své soukmenovce. Československo se změnilo na Česko-Slovensko a poněkud se zmenšilo.
Psal se rok 1938.
Prameny o jeho životě se dále rozcházejí. Buď studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, nebo Státní grafickou školu. To už se psal rok 1939, neexistovalo ani Československo, ani Česko-Slovensko, ale pouze Protektorát Čechy a Morava, podivný státní útvar, jehož šestiletá existence je znát v českém myšlení dodnes.
Bydlel v pražských Holešovicích v podkrovním ateliéru, kde spolu s ním odolávali protektorátnímu dusnu další nájemníci. Pečlivě dbali nařízení o zatemnění a za černými roletami se setkávali s dalšími přáteli a příznivci moderního umění.
V roce 1942, kdy německé armády okupovaly téměř celou Evropu a válčilo se v severní Africe a u Stalingradu, se válečná karta pomalu obracela. V roce, kdy českoslovenští parašutisté smrtelně zranili nacistu Reinharda Heydricha, se bojovalo i jinak. Tehdy vyšel jeden z prvních československých samizdatů, chcete-li ineditních sborníků, datovaný z konspirativních důvodů rokem 1937. Jmenoval se Roztrhané panenky a dosud se nedočkal ani důkladného umělecko-historického zhodnocení, ani nového knižního vydání. Během války se přestává věnovat poezii, neboť jak sám řekl: "Tak dlouho se píšou verše, dokud se neví, kde ta díra je."
Na konci války začíná malovat. V roce 1946 otiskuje v dalším legendárním sborníku A zatímco válka tři kvaše. Překládá z francouzštiny, vystavuje v Praze a v Paříži. Jenže v Československu už zase začíná být dusno. Pohybuje se mezi Paříží a Prahou, nešťastně se zamilovává. V Paříži zůstává natrvalo. V zimě 1952 píše domů do Prahy přání k novému roku 1953.
Téhož roku 1953 zřejmě odešel dobrovolně ze života.
Jmenoval se Otta Mizera, v učebnicích české literatury ho budete hledat marně. Vrací se ve zřejmě souborném vydání díla Můj mozek ve skleněné krychli z nakladatelství Concordia díky editorské práci Radima Kopáče a redakční práci Jana Řezáče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
