Na Shakespeara i v srpnu
Letní shakespearovské slavnosti chystají na srpen úspěšnou inscenaci Hamlet s Jiřím Langmajerem a poté i Romeo a Julie s Emílií Vášáryovou, Bohumilem Kleplem a Markem Vašutem. Večer tříkrálový se vrátí na program koncem srpna a vydrží tu až do 10. září, kdy letošní slavnosti končí.
Nejrychleji se letos v Praze zaprášilo po lístcích na Kupce benátského: v inscenaci režiséra Romana Poláka se stal největším lákadlem Bolek Polívka v roli Shylocka a jeho dcera Anna Polívková v úloze Shylockovy dcery Jessiky. Čtyři pražská představení Kupce benátského byla vyprodána už koncem května. Na Hamleta, který se na slavnostech objeví letos už určitě naposledy, a na Romea a Julii, si lze zatím vstupenky koupit ve všech cenových zónách.
Kdo však nesehnal letos vstupenky na pražská představení Kupce benátského, nemusí zoufat. Podle slov Michala Rychlého se tato inscenace hrála především v Bratislavě, a tak se plánuje, že si ji diváci v Praze ještě užijí. Musí si na ni však nějakou dobu počkat, Kupec benátský bude stěžejním představením příštího ročníku slavností.
Po širým nebem se až do 31. srpna odehrává také výstava Hrdinové z Albionu: velkoformátové fotografie Ladislava Sitenského, instalované v nedalekých jižních zahradách Pražského hradu, jsou ze sbírky generálního partnera slavností, skupiny PPF. Výstava koncipovaná k 60. výročí od konce druhé světové války zachycuje naše hrdinné letce ve službách RAF - jejich životy, tváře i stíhačky. Vstup na ni je zdarma.
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.