Na Kokořínsku jsou desítky skalních bytů. Žili v nich lidé ještě ve 20. století
Ještě ve dvacátém století bydlely desítky lidí na Kokořínsku ve skalních bytech. Tamní skály z relativně měkkého pískovce k tomu vysloveně vybízely.
Do pískovce vytesané jeskyňky poskytovaly útočiště většinou těm nejchudším z obce. Ti si museli ovšem nové bydlení rukama tvrdě odpracovat. „Vzal se špic, což je takový poloviční krumpáč, a tím se začala skála rozsekávat. Písek se pak vyndával ven, a pokud to šlo, vysekaly se celé pískovcové kvádry. Ty se pak používaly na přístavky okolo,“ popisuje ředitelka mělnického muzea Miloslava Havlíčková. Skálu dostali lidé třeba od velkostatkáře, pro kterého pracovali, nebo od obce. Obydlí ve Lhotce u Mělníka pochází zřejmě z poloviny 19. století.
Ze dveří skalního bytu se vcházelo do chladné síně. Do půlkulata vysekaný prostor na jedné straně sloužil pro skladování potravin. Na druhé straně byl většinou vstup do světnice, kde lidé vařili, přebývali i spali. Velmi skromné obydlí nabízelo jednu postel, kde spali hospodáři, a dvoulůžko na peci pro ostatní obyvatele. „Zvenku se dá jít i nahoru do patra, tam v létě spávali děti,“ říká Miloslava Havlíčková.
Poslední obyvatelkou lhoteckého skalního bytu byla Marie Holubová, která ho využívala do svých zhruba osmdesáti let. V bytě nebyla elektřina ani voda. Ke konci života využívala majitelka pro skladování šatstva a spaní dřevěný domek na zahrádce. Ve skalním bytě, kde bývalo vlhko, hospodařila.
Na Kokořínsku a přilehlém Českolipsku jsou skalních bytů desítky. Pískovec umožňoval vysekávat do skal i cesty, reliéfy nebo studánky. Proto je oblast v současné době, i díky dochovaným objektům lidové architektury, oblíbeným turistickým cílem.
PRAKTICKÉ INFORMACE:
- Skalní byt najdete v malé obci Lhotka u Mělníka.
- Otevřeno je od čtvrtka do neděle včetně svátků, od 10:00 do 12:00 a od 13:00 do 17:00. Sezóna zde letos končí 27. září.
- Přímo k obydlí nelze dojet autem, proto zaparkujete na návsi.
- V okolí lze vyrazit na procházku do skal po různých turistických značkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
