Fakír Romana Ďuriše: Cesta na hranici reality a iluze
Nechci, aby divák jen sledoval – chci, aby byl vtažen. A chci, aby náš hrdina, kluk, kterému už málokdo věří, byl v centru filmu. Tomu jsme přizpůsobili i obrazovou koncepci, práci s kamerou a kulisy, vysvětluje autor působivého dokumentu Fakír.
Slovenský režisér Roman Ďuriš přichází se svým nejnovějším filmem, který divákům servíruje nevšední zážitek na pomezí magického, ale chvílemi i brutálního realismu a psychologického dramatu. V jeho podání není fakír jen exotická postava z dalekých krajů ani cirkusák, který se do takové postavy převtěluje, ale symbol vnitřní síly a odvahy čelit vlastním démonům.
„Fascinuje mě schopnost člověka překonávat bolest – fyzickou i duševní. Fakír v mém filmu není cirkusovou atrakcí. Je to postava, která balancuje na hraně mezi utrpením a svobodou,“ vysvětluje Ďuriš. Obojí se přitom v životě tápajícího Dalibora spojuje. Protagonista filmu ví, co chce, ale není si jistý, jak na to.
Chlap propuštěný z vězení, který chce dělat pořádek v rodině
Fakír sleduje osudy Dalibora, mladého muže, který se vydává na cestu sebepoznání. Po skličující zkušenosti kriminálu se vrací na slovenský venkov vnitřně posílen, a s cílem pomoci tam, kde je to potřeba. Film je dost tísnivou, občas i krutou meditací o samotě, rodině, bolesti a lidské křehkosti. „Není to film pro každého, ale ti, kteří se na něj naladí, nebudou, doufám, litovat,“ věří Roman Ďuriš. Dosavadní ohlasy mu dávají za pravdu.
Velice pečlivě se přitom věnoval vizuální stránce i zvukovému designu svého díla. „Chtěli jsme s Daliborem jeho situace prožívat, jít s ním. Proto je na mnoha záběrech zezadu, a jdeme s ním do situací, které nejsou předvídatelné. Žádné krásné záběry s kamerou nastavenou vepředu, ale autentické chvíle žité tady a teď,“ vysvětluje Ďuriš. Jak jsme naznačili, spoléhá přitom na diváky, kteří půjdou s ním. A samozřejmě s Daliborem, který by se rád postavil na vlastní nohy, ale před tím chce udělat to, co pokládá za správné. Držme jim oběma palce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.