Fakír Romana Ďuriše: Cesta na hranici reality a iluze

Slovenský režisér Roman Ďuriš přichází se svým nejnovějším filmem, který divákům servíruje nevšední zážitek na pomezí magického, ale chvílemi i brutálního realismu a psychologického dramatu. V jeho podání není fakír jen exotická postava z dalekých krajů ani cirkusák, který se do takové postavy převtěluje, ale symbol vnitřní síly a odvahy čelit vlastním démonům.

Z filmu Fakír|foto:Continental Film

„Fascinuje mě schopnost člověka překonávat bolest – fyzickou i duševní. Fakír v mém filmu není cirkusovou atrakcí. Je to postava, která balancuje na hraně mezi utrpením a svobodou,“ vysvětluje Ďuriš. Obojí se přitom v životě tápajícího Dalibora spojuje. Protagonista filmu ví, co chce, ale není si jistý, jak na to.

Chlap propuštěný z vězení, který chce dělat pořádek v rodině

Fakír sleduje osudy Dalibora, mladého muže, který se vydává na cestu sebepoznání. Po skličující zkušenosti kriminálu se vrací na slovenský venkov vnitřně posílen, a s cílem pomoci tam, kde je to potřeba. Film je dost tísnivou, občas i krutou meditací o samotě, rodině, bolesti a lidské křehkosti. „Není to film pro každého, ale ti, kteří se na něj naladí, nebudou, doufám, litovat,“ věří Roman Ďuriš. Dosavadní ohlasy mu dávají za pravdu.

Z filmu Fakír|foto:Continental Film

Velice pečlivě se přitom věnoval vizuální stránce i zvukovému designu svého díla. „Chtěli jsme s Daliborem jeho situace prožívat, jít s ním. Proto je na mnoha záběrech zezadu, a jdeme s ním do situací, které nejsou předvídatelné. Žádné krásné záběry s kamerou nastavenou vepředu, ale autentické chvíle žité tady a teď,“ vysvětluje Ďuriš. Jak jsme naznačili, spoléhá přitom na diváky, kteří půjdou s ním. A samozřejmě s Daliborem, který by se rád postavil na vlastní nohy, ale před tím chce udělat to, co pokládá za správné. Držme jim oběma palce.