Na jedinečný čtvrttónový klavír přispěl i prezident Masaryk
Při návštěvě Českého muzea hudby se můžete v čase vrátit například do dvacátých let minulého století. Tehdy, v době avantgardních hudebních experimentů, vznikla česká rarita - čtvrttónový klavír.
Klavír se dvěma korpusy a třemi klaviaturami. Právě tak vypadá další z instrumentálních rarit českého původu - čtvrttónový klavír. V Českém muzeu hudby je vystaven vzácný nástroj, který v Čechách vznikl na počátku dvacátých let na popud hudebního skladatele a experimentátora Aloise Háby.
Tři klaviatury, dva korpusy„Stojíme u čtvrttónového klavíru, vyrobeného v roce 1923,“ říká o nástroji kurátor sbírky hudebních nástrojů Jan Kříženecký. Místo jedné klaviatury má hned tři a navíc dva korpusy nad sebou. „Je to koncertní křídlo, to znamená normální velký klavír, ale má dva téměř stejné korpusy, které jsou umístěny na sobě a speciální třímanuálovou klaviaturu, kdy je spodní manuál je v normálním ladění, prostřední je naladěný o čtvrt tónu výš a ten třetí, nejvyšší, ten je maličký a je mechanicky spřažen s tím spodním a opět v normálním ladění.“
Alois HábaNa výrobě zvláštního nástroje se podílel hudební skladatel Alois Hába (1893-1973). Hába vystudoval učitelský ústav a krátce působil jako učitel. V roce 1914 vykonal státní zkoušku ze hry na housle. Na Pražské konzervatoři studoval skladbu u Vítězslava Nováka. Po válce získal další vzdělání na Hudební akademii ve Vídni a na Akademické vysoké hudební škole v Berlíně. Seznámil se s atonální školou Arnolda Schönberga.
Alois Hába vytvořil vlastní teorii čtvrttónové hudby a vycházel z lidové hudby valašské a slovácké. V roce 1921 přednesl na konzervatoři v Praze přednášku o hudebně teoretických základech čtvrttónové hudby. Konalo se mnoho koncertů čtvrttónové hudby např. v Praze, Paříži, Káhiře, Salcburku, Vídni, Sieně apod. Na mezinárodních hudebních výstavách v Ženevě a ve Frankfurtu nad Mohanem vzbudila čtvrttónová hudba vytvořená Aloisem Hábou a jeho žáky značnou pozornost.
Podpora české hudby Pro realizaci čtvrttónových skladeb byly potřebné speciální nástroje, k nimž patří i klavír ze sbírek Českého muzea hudby. Na jejich vývoji a výrobě Alois Hába spolupracoval s hudebníky a výrobci hudebních nástrojů. Byl vyroben čtvrttónový klavír, klarinet, trubka, harmonium. Výrobu klavíru podpořil částkou 25 000 korun prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Realizovala ji česká firma August Förster v Jiříkově. Poprvé Alois Hába na nástroj zahrál před veřejností na Matiné české hudby v Praze v roce 1924.
V roce 1933 však podpořil Hábovu práci tehdejší rektor konzervatoře Josef Suk. V dopise Ministerstvu školství a národní osvěty ze dne 18. září 1933 píše: „Rektor Státní konservatoře hudby v Praze pokládá za svou povinnost v zájmu dalšího rozvoje a světové dobré pověsti české hudby upozornit ministerstvo školství a národní osvěty na velkou kulturní škodu, která by povstala zrušením vyučování čtvrttónové hudby hudebního skladatele Alois Háby.“
