Na ČSFD.cz se manipuluje s hlasováním o filmech

30. leden 2019
Filmová databáze ČSFD

O roli Česko-slovenské filmové databáze v českém filmovém životě, nejlepších způsobech, jak ji používat, ale také o manipulacích s hlasováním diskutujeme s majitelem Martinem Pomothym a filmovými publicisty.

Databázi ČSFD.cz založil v roce 2001 Martin Pomothy, který na této stránce dodnes sám hodnotí filmy pod přezdívkou Pomo. Už řadu let je jeho ČSFD významnou institucí domácího filmového provozu. Web má 430.000 registrovaných uživatelů, 140 administrátorů, značnou návštěvnost a z ní vyplývající marketingový potenciál. Ten se nerealizuje jen prodejem reklamy na webu, ale také tím, že ČSFD je součástí marketingového plánu distributorů a producentů, kteří se u řady premiér zjevně pokouší manipulovat s hlasováním o filmech ve svůj prospěch.

Julie Waltersová, Amanda Seyfriedová a Christine Baranski ve snímku Mamma Mia! Here We Go Again

Falešné účty, here we go again

Lidé pověření distributory zakládají falešné účty s cílem zvýšit – alespoň dočasně, v době těsně po premiéře – celkové průměrné hodnocení filmu a přilákat tím do kina diváky. Daří se jim celkový průměr na čas zvýšit i o desítky procent. Zdá se, že jde hlavně o premiéry společností CinemArt a také Bontonfilm. Filmový kritik Martin Šrajer zdokumentoval manipulace a falešné profily, z nichž některé už dnes neexistují, například u filmů Srdečně vás vítáme, Cena za štěstí nebo Mamma Mia! Here We Go Again. V případě filmu The Perfect Kiss se o manipulace s hlasováním kvůli herečce Lucii Vondráčkové zajímal už i bulvární tisk.

Jaroslav Plesl ve filmu Cena za štěstí

Jak proti tomu zasáhnout?

Administrátor ČSFD pod nickem SimpanzJi v diskusi o nejnovějším případě, kdy jde o manipulace s hlasováním o českém filmu Narušitel (r. David Balda), napsal: „Všechno to řešíme a profily mažeme. Ale sotva jsme smazali sadu profilů, vznikla druhá a rozsáhlejší. Ty dané hodnotí nejvyšším hodnocením všechny filmy režiséra Baldy, takže je poměrně očividné, kdo to dělá. Bohužel proti tomu nemůžeme nijak zasáhnout…“  Martin Pomothy v rozhovoru pro vltavské Reflexe jednoznačně odmítl, že by šlo o oficiální stanovisko ČSFD, ale připustil, že zakročit proti nekalým praktikám distributorů razantně je těžké, protože s nimi je třeba udržovat také dobré obchodní vztahy. „Když zvednete průměrné hodnocení filmu, který má mít 9 nebo 10 % na 34 %, uděláte to jen na pár dní, než si toho my všimneme. A na 34% film stejně nikdo nepůjde. A těch případů není zas tolik, špatných filmů v kinech není tolik,“ říká Martin Pomothy. 

Pavel Neškudla ve filmu Narušitel

Filmoví kritici – a uživatelé ČSFD – Kamil Fila a Ondřej Pavlík, interní doktorand FAV (který se ve svém výzkumu věnuje tématu české filmové kritiky včetně role ČSFD), nepředpokládají, že by manipulace rozvrátily důvěru v masově navštěvovanou databázi. „Návštěvníci ČSFD, kde je hodnocení vlastně velmi předvídatelné, se naučí rozeznávat zmanipulované hodnocení stejně jako rozeznávají trolling. Jednotlivé případy jsou dobře viditelné,“ doufá Kamil Fila, který říká, že na ČSFD vzniká masový vkus. Řadu funkcí ČSFD oba dva kritici vyzdvihují například pro rychlý přístup k informacím a možnost sledovat jednotlivé relevantní uživatele.

Poslechněte si záznam celé diskuse o roli ČSFD v Česku a v českém filmovém prostředí z pořadu Reflexe!

 

Spustit audio
autoři: Pavel Sladký, Šárka Gmiterková