Na co je našim dětem umělecké vzdělávání, když z nich nebudou umělci?
I v matematice můžete zlepšit vztahy ve třídě, když třeba teorii o geometrických tělesech budete vykládat s pomocí tance a divadla.
Když propojíme umění s výukou, studenti si osvojí nejen probíranou látkou, ale naučí se i spolupracovat a kreativně myslet. Možná to zní nereálně, ale přesně takto může vypadat projekt realizovaný ve školní praxi v rámci programu Kreativní partnerství. Podstata programu spočívá ve spolupráci mezi umělcem a pedagogem. V Čechách jej poprvé před několika lety představila Marianna Sršňová, ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání. V rozhovoru pro ArtCafé uvedla i další příklady z praxe a zmínila i trnitou cestu v prosazování umění do vzdělávání. „Děti jsou vždy plnohodnotnými členy v tomto partnerství,“ doplňuje Sršňová k projektu, kterým prošlo přes 1800 žáků.
Tvořit společně s uznávanými umělci
K tématu umění v učení se ve studiu vyjadřovala také kurátorka Kristýna Kopřivová, která spolupracuje se spolkem Artedu. Jeho cílem je, aby umění dýchalo, žilo a bylo součástí našich životů.
Jedním z jejich edukativních projektů, ve kterém umělci spolupracují s pedagogy přímo ve škole, jsou tak zvané Učebny. Do projektu se bez velké finanční podpory zapojili umělci zvučných jmen, jako jsou Jiří David, Michael Rittstein, Vladimír Kokolja, Michael Hába, Barbora Klímová a další. Umělci se scházeli s třídami základních a středních neuměleckých škol po dobu zhruba jednoho měsíce a v rámci svých „učeben“ pracovali se studenty na společném uměleckém díle. V něm sice zůstal patrný otisk umělcova rukopisu, ale současně na něm participovali všichni zapojení studenti.
Kreativitu chce skoro každý zaměstnavatel. Bez umění se ale rozvíjí těžko.
Zdenka Švadlenková
Všechna díla vytvořená v rámci jednotlivých učeben budou k vidění na výstavě doprovázející Symposium U-mění, které se bude konat od 20. do 22. června ve Veletržním paláci Národní galerie. Kurátorka výstavy prozradila, že pro expozici udělala výzkum a mapovala zpětně proces tvorby díla a spolupráce s umělcem. Z tohoto výzkumu pak vytvořila další audiovizuální materiál.
Co učíte moje děti a proč to mám platit?
Symposium U-mění má ambici představit přínosy uměleckého vzdělávání pro běžný život. Proto jsou do diskuze pozváni odborníci, zástupci organizací, které se uměleckému vzdělávání věnují, a pedagogové, stejně jako rodiče a studenti. Mezi účastníky figuruje také Zdenka Švadlenková, která vede edukativní oddělení Galerie Rudolfinum – Artpark. V diskusi v ArtCafé zdůraznila, že z propojování umělců a pedagogů přichází inspirace také pro samotné umělce. Zdenka také oslovuje umělce a pedagogy, aby vytvářeli interaktivní instalace reagující na aktuální výstavu galerie pro edukativní účely Artparku.
Ve druhé části ArtCafé představil hudební dramaturg Michal Pařízek anglického zpěváka Bryana Ferryho a mimo jiné prozradil, co vše se dozvěděl, když spolu dlouze telefonovali. A dramaturg Divadla Meet Factory Matěj Samec poodhalil klíč k dramaturgii Letního kina Zeď, které 5. června spustilo promítání filmů s environmentálním apelem. Poslechněte si celý záznam úterního ArtCafé.
Související
-
Nezavíráme oči před environmentální hrozbou. MeetFactory otevírá s Vltavou letní kino
Ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava se letní kino v MeetFactory naladí na vlnu diskusí o environmentálním stavu světa.
-
Když nehoříte, nezapálíte. ZUŠky a jejich učitelé probouzejí v dětech lásku k umění
Česká republika má jednu z nejhustších sítí škol, které podporují umělecký rozvoj dětí. Ve čtvrtek 24. května se téměř všechny zapojí do celonárodního happeningu ZUŠ Open.
-
Způsob, jakým vnímáte umělecké dílo, je manipulovatelný
Petr Adámek z Národního ústavu duševního zdraví a šéfredaktorka kulturního magazínu Artikl Bára Alex Kašparová přibližují, jak umění působí na náš mozek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.