Mystická místa jižních Čech spjatá s vodou
Voda. Tekutina, ze které je utvořena většina lidského těla. Ale také symbol života, očisty a znovuzrození. Odpradávna naši předci putovali k místům, která byla spojena s touto životadárnou tekutinou. Ve Výletech s Vltavou pojmenovaných Mystická místa jižních Čech spjatá s vodou se role poutníka ujal Filip Černý.
Na tu horu křemešnickou cest samý kámen, ve skále tam ve studánce křišťálový pramen…..
První zastavení naší pětidílné cesty za vodou se odehraje na Křemešníku u Pelhřimova, u pramene, jemuž se přisuzují zázračné účinky. Křemešník, výrazný vrch ležící asi sedm kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova, je jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny. A je také významným poutním místem s kostelem Nejsvětější Trojice. Velká pout na Křemešník se koná každoročně osmou neděli po Velikonocích. Pramen pod Křemešníkem neteče po celý rok, ale svého času se jeho voda vyvážela daleko za hranice. V roce 2009 byl Filipu Černému tím nejpovolanějším průvodcem místní správce Josef Hána.
V úterý se naši cílem stane studánka a kostel svaté Rozálie na Písecku. Tentokrát nám společnost budou dělat žáci Základní školy v Bertnaticích, kteří o studánce vědí ledacos zajímavého. Kupříkladu znají spoustu pověstí, jež se k ní váží, ale dovedou vyprávět i o historii půvabného kostelíku.
Proslulý pramen v Dobré vodě u Českých Budějovic navštívíme uprostřed týdne. Silný pramen najdeme v kapli, podíváme se ovšem taky do místního poutního kostela a prohlédneme si křížovou cestu. V roce 2009 se role poučeného průvodce ujal místní občan, tehdy jednaosmdesátiletý František Bukač. Od něj se kromě jiného dovíme, že zázračné účinky pramene jsou známy už od roku 1630.
Těšín, to je název pramene, který najdeme v Hrdějovicích. K prameni s pitnou vodou na kopci nad Českými Budějovicemi putovali lidé od nepaměti. Alej, která k němu vedla mezi poli, se během 20. století změnila v chodník mezi domy. Duchovní atmosféru ale místo přesto neztratilo. Podle některých záznamů byla snad už v 16. století u pramene postavena dřevěná kaplička, k níž přicházeli lidé postižení různými nemocemi. Nedaleko navíc vedla původní cesta propojující České Budějovice a Tábor, a tak bylo místo poměrně frekventované. Poutníci nazvali prameniště Těšín, snad pro útěchu i potěšení, které zde nacházeli. Stará barokní kaplička, kolem které vděční poutníci věšeli votivní dary jako berle, vyobrazení uzdravených částí svých těl, svaté obrázky apod., byla v Josefínské době zbořena. Avšak záhy, už kolem roku 1810, došlo k její obnově a koncem 19. století byla na jejím místě postavena nová zděná kaple. K Těšínu se vydáme s místní obyvatelkou Helenou Timrovou.
V samém závěru Výletů s Vltavou se zastavíme na břehu řeky Kocáby na Příbramsku. Do údolí bystré říčky nás vezme tamní obyvatel Miloš Hlávka a prozraďme hned, že nás čeká překvapení. Poutní místo ve skalním výběžku připomíná totiž proslulé jihofrancouzské Lurdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
