Musíme všichni někam na poušť. Literární pásmo o přátelství Bohuslava Reynka a Jana Franze

K celoživotním tématům básníka, esejisty a rozhlasového redaktora Miloše Doležala patří zájem o dílo básníka a grafika Bohuslava Reynka a o dílo literárního kritika a překladatele Jana Franze. S oběma tvůrci Doležala spojuje nejen bytostné ukotvení v „krabatinském“ prostředí Vysočiny.

Pro život a tvorbu básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka (31. 5. 1892 Petrkov u Havlíčkova Brodu – 28. 9. 1971 tamtéž) se stalo zásadním setkání s nakladatelem Josefem Florianem ze Staré Říše. Roku 1923 odjel Reynek do Grenoblu, aby poznal básnířku Suzanne Renaudovou, autorku knihy veršů Ta vie est la, kterou si pak v roce 1926 vzal za manželku a jejíž verše překládal. Následujících deset let žil s rodinou, manželkou a později také se dvěma syny, střídavě ve Francii a ve vysočinském Petrkově, kam se nastálo vrátil až po otcově smrti v roce 1936, aby se ujal správy statku.

Překladatel, esejista a literární kritik Jan Franz (17. 4. 1910 Jitkov u Chotěboře – 6. 4. 1946 Havlíčkův Brod) absolvoval chotěbořské gymnázium, od roku 1929 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studijní obor čeština a francouzština. Byl žákem F. X. Šaldy a Otokara Fischera, spoluzakladatelem revue Řád. Překládal mj. Georgese Bernanose, Léona Bloye, Paula Claudela a Franze Kafku. Osobitý a vynikající literární kritik, publikoval v revui Tvar, Listech pro umění a kritiku, Akordu a nejvíce právě v Řádu.

Přestože byl mezi nimi věkový rozdíl osmnácti let, vzniklo pevné přátelství. Přátelství nikoli učitele a žáka, ale dvou rovnocenných tvůrců, které spojoval zájem o francouzskou a německou literaturu i o českou poezii, o Vysočinu a duchovní hodnoty.
Miloš Doležal

Mezi oběma tvůrci vzniklo ojedinělé a vzácné přátelství, zdokumentované v jejich korespondenci a svědectvích současníků.