Minus 123 minut: Les

(…) Česká kytarová scéna není rozhodně chudá na talentované, technicky zdatné a stylově věrné hráče. Zdeněk Bína se ale všem škatulkám naprosto vymyká. Jsem přesvědčen, že u nás není kytarista s větším muzikantským citem, feelingem, zvukovou vynalézavostí a přirozeným darem propojit magickou komnatu hudby s vitální energií a obrovskou radostí z každého tónu. Bína se prostě s muzikou laská a hýčká, jeho četné zvukomalebné popěvky dokreslují už tak rafinovanou strukturu skladeb. Jeho výrazový rejstřík je mimořádně bohatý, stejně dobře zvládá indické melodické mantry jako flamencové postupy a latinsko-americké evokace. Rytmicky dokáží Minuty ve třech lidech vytvořit tak husté pletivo rytmických patern, že je v jejich zvrásněném labyrintu dlouho co objevovat. Nejen vynikající hudební ztvárnění je však dominantou novinky Les. Bína na nahrávce potvrdil svůj obdivuhodný hlasový rozsah, mám radost, že je tady opět někdo, kdo se nebojí sešlápnout pedál emocí až na podlahu. Jeho introspektivní zpěv se místy nezadá s grungeovou výbušností a mohutnou intenzitou výrazu. Po textové stránce album nabízí vedle odlehčenějších námětů i důvod k zamyšlení a konfrontaci. Tvá planeta se mění, přátelství je dar, jsou jen myšlenkovou špičkou ledovce, Les je album o změnách, prohrách, nové naději, barvách a vůli kráčet za svým snem. Není momentálně podstatné, jestli se vám podaří k nim dospět, není ani třeba se s nimi ztotožnit. Důležité je, že jste na cestě lesem, v kterém najdete vždy klidné místo k zamyšlení, odpočinku a souznění. (…)

Nahrávka vyšla u labelu Indies.