Minulost

Někde se starostem s historií snaží vyhnout zákonem - jako domácí příklad nám může sloužit to, čemu se říká Benešovy dekrety -, někde se pěkně vezme velká kulatá štětka a kbelík s vápnem či barvou a už se rýsuje. Rýsuje se tlustá čára. Pěkně jako na silnici, tlustá bílá čára, přes kterou se nesmí sem ani tam. Sem by nám mohly lézt jakési přízraky z minulosti, které by vrhaly stín na budování budoucnosti, tam by nám mohli lézt historici, nebo dokonce běžní občané, kteří samozřejmě pro pochopení historie vůbec nejsou vybaveni a měli by se věnovat něčemu užitečnějšímu.

Pokud podobnou čáru na silnici přejedete motorovým vozidlem, vystavujete se oprávněné perzekuci ze strany dopravní policie. Pokud přejedete tlustou čáru za minulostí, budete se možná časem vystavovat perzekuci ze strany historické policie.

Až domalujeme tlustou čáru za naší minulostí, asi by při té příležitosti bylo dobré zbourat Mírov, zavézt zeminou zbytky lágru Vojna a možná i vymazat z povrchu zemského nějaký ten zámek šlechty, která nás tak dlouho utiskovala. I požár několika archivů a knihoven by jistě při malování tlusté čáry pomohl.

Kniha Karla Kaplana a Pavla Kosatíka Gottwaldovi muži|foto: paseka.cz

Možná jsem zvolil příliš primitivní postup, vláčím se tady s kyblíkem a štětkou, a ono stačí zapomenout.

Zapomenout na doktorku Miladu Horákovou, na Záviše Kalandru, na Vladimíra Krajinu, na vojáky, kteří bojovali, aby za to pak byli zavřeni nebo rovnou zabiti, na Pavla Tigrida, na bratry Mašíny a Milana Paumera, ale taky na únorový převrat, měnovou reformu, politické procesy, Pohraniční stráž, Sbor národní bezpečnosti, domovní a uliční důvěrníky, přihlášky do strany, na lidovou armádu i na armádu hostující.

Jistě, pokud na tohle všechno zapomeneme, bude se nám možná lépe dýchat a tvář se rozjasní. Jenom se bojím, aby se nám tvář nerozjasnila až do úsměvu idiota.

Naštěstí máme k dispozici knihy, jejichž autoři se nebojí přenášet přes tlustou čáru. A někteří přes ni chodí tak často, že už musejí mít boty od barvy. Například Karel Kaplan a Pavel Kosatík, jejichž společná kniha se jmenuje Gottwaldovi muži a popisuje osudy jednak samotného Gottwalda, ale i Rudolfa Slánského, Alexeje Čepičky, Antonína Zápotockého, Václava Kopeckého a Antonína Novotného.

Pokud soudruhy neznáte, nebo dokonce nevíte, kdo je to soudruh, tlustá čára už funguje.