Miloš Urban: Santiniho jazyk. Strhující příběh o hledání univerzální věty

Zde se vyprávění začíná tematicky blížit jiným Urbanovým románům: autor často vypráví příběhy současníků, kteří se snaží v historii starých budov či v reálných i mytických starých příbězích nalézt pravdu či podstatu současnosti i vlastního osudu.

Historické události slouží Urbanovi jako prostor k aktualizaci moderního světa, k jeho vysvětlení či komentování. Záhadami opředené reálné historické stavby se autorovi stávají přitažlivou kulisou vyprávěných napínavých příběhů postav, které se někdy i na hranici ohrožení vlastního života vydávají po stopách dávných dokumentů či utajovaných významů.

První stopou se hrdinovi stává dívka, která v metru čte knihu o světcích, hvězdách a kostelech. Nachází se odpověď na otázku po univerzální větě v této knize? Nebo k ní odkazují osobité stavby vynikajícího českého barokního architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela?

Vypravěč Martin Urmann se vydává na cestu, která by ho sice mohla dovést k odpovědi na otázku, zda ona univerzální věta existuje, ale mohla by ho stát i život nebo přinejmenším zajištěnou existenci. Plasy, Žďár nad Sázavou i další místa, která se mohou pyšnit stavbami geniálního architekta Santiniho, to všechno jsou zastávky pekelné jízdy, která zdánlivě nemá konce.

Prozaik, redaktor a překladatel Miloš Urban (nar. 1967) vydal svůj román Santiniho jazyk s podtitulem Román světla v roce 2005 (reedice 2014).