Michel Faber: Ta pravá
Kolik démonů na člověka čeká ve světě i v jeho vlastním nitru? Povídku britského autora s nizozemskými kořeny poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Michel Faber dnes platí za významného světového autora. Jeho cesta k literatuře přitom nebyla nijak přímá. Narodil se v roce 1960 v Holandsku, brzy se ale s rodiči přestěhoval do Austrálie. Po studiích na melbournské univerzitě pracoval jako ošetřovatel, balič, uklízeč nebo jako pokusný králík pro lékařský výzkum. Při tom všem už sice psal, ale nevydával. O to se postarala až jeho žena, která poslala jeho text do soutěže. Povídka Někdy prostě prší okamžitě vyhrála a nadějného autora si všimlo nakladatelství v Edinburghu, kde Faber žije dnes.
Asi nejvýraznějším počinem se stal monumentální, opus z viktoriánského Londýna nazvaný Kvítek karmínový a bílý. Příběh vztahu jedné chytré prostitutky s dědicem voňavkářského impéria byl - stejně jako dlouhá řada Faberových knih - přeložen také do češtiny. Stalo se tak zásluhou Viktora Janiše, našeho dvorního překladatele jeho textů.
A právě on se také před nedávnem obrátil na Český rozhlas s návrhem, který se neodmítá. Otevřela se tak možnost natočit Faberovu povídku ve světové premiéře. Text, který poprvé spatřuje světlo světa v češtině a v rozhlasové podobě, se jmenuje Ta pravá a i v něm Michel Faber ukazuje, kolik démonů na člověka čeká ve světě i v jeho vlastním nitru.
Účinkuje: Martin Finger
Připravila: Klára Fleyberková
Režie: Aleš Vrzák
Natočeno v roce 2018.
Nejposlouchanější
-
Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Vlaštovek modř teď bolí. Z básní a dopisů básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.