Michail Bulgakov: Psí srdce. Krutě ironický příběh o rozdělené společnosti

10. prosinec 2023

Fantaskní příběh jednoho vědeckého experimentu, při němž je toulavý Baryk přeměněn na nového, sovětského občana Barykova, bytost s lidským vědomím, ale psím srdcem. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Dramatizace: Anna Smetanová
Hudební improvizace: Josef Konšal, Radim Hladík
Účinkují: Jan Kačer, Ilja Racek, František Němec, Boris Rösner, Eliška Vitanovská, Zdeněk Žák, Milan Riehs, Zuzana Skalická, Rudolf Hrušínský ml., Nina Divíšková, Jiří Lábus, Dana Batulková, Jiří Hálek, Jan Skopeček, Jan Hrušínský, Věra Tichánková, Alena Kreuzmannová, Jitka Sedláčková, Jaroslava Kretschmerová a Ivan Jiřík
Dramaturgie: Dagmar Jaklová-Oravová
Překlad: Ludmila Dušková
Režie: Pavel Linhart
Natočeno: 1990

Krutě ironická novela Michaila Bulgakovova vznikla počátkem roku 1925. Z pochopitelných důvodů však nevyšla tiskem dříve než v roce 1987.

Slavný lékař Preobraženskij je přes svůj přezíravý postoj k novým pořádkům díky svým výsledkům trpěn i v nové, sovětské éře. Náhodně nalezeného toulavého psa použije pro svůj nejnovější pokus. Ten se mu ale vymkne z ruky, když stvoří nového, sovětského člověka – bohužel se všemi negativními vlastnostmi: sprostotou, gaunerstvím, závistí a primitivními pudy. Profesor si tak do bytu nasadí svého osobního třídního nepřítele.

Realizačně nápaditá a bohatá rozhlasová inscenace režiséra Pavla Linharta vznikla v roce 1990 a vedle režijní bravury potěší především hereckým výkonem Borise Rösnera, který svého Baryka – Barykova vytvořil skvělou hlasovou variací vystrašeného, hladového i podlézavého psa a vulgárního, drzého a nesnesitelně arogantního „občana“, který s lehkostí pitomce terorizuje svého stvořitele.

Michail Bulgakov se narodil 15. května 1891 v Kyjevě. Ukrajina byla tehdy součástí ruského impéria. Jeho otec byl profesorem teologie. Na začátku první světové války odešel jako dobrovolník Červeného kříže na frontu, kde byl několikrát raněn. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a následně působil jako polní doktor. Na rozdíl od svých sourozenců, kteří bojovali v řadách bělogvardějců a podařilo se jim emigrovat, Michail Bulgakov zůstal jako lékař na Kavkaze.

Onemocněl břišním tyfem a během léčby se stal závislý na morfiu. Díky manželčině péči se mu podařilo závislosti zbavit. Teprve roku 1921 se přestěhoval do Moskvy.

Celý život ho provázely spory se sovětskou mocí. Například hry Dny Turbinových (nastudováno v Moskevském uměleckém divadle) a Zojčin byt (ve Vachtangově divadle) byly zakázány. A to i přesto, že Dny Turbinových, hra napsaná podle románu Bílá garda, měl údajně v oblibě sám Stalin.

V této souvislosti je často zmiňovaný Bulgakovův telefonát se Stalinem z roku 1930 (Stalin zavolal Bulgakovovi osobně domů), po němž byl Bulgakov přijat do Moskevského uměleckého divadla a pracoval zde šest sezón. Ostatně se spekuluje o tom, že Stalinova náklonost zachránila Bulgakovovi nejen existenci, ale i život. Spisovatel se na diktátora několikrát písemně obrátil s žádostí, aby směl Sovětský svaz opustit, když zde nesmí pracovat, ale Stalin mu neodpověděl.

autoři: Dagmar Jaklová-Oravová , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související