Michael Erhart

„Jako občanovi mi obrana dává smysl. Ovšem pokud mluvíme o odolnosti našeho kontinentu, tak bez ochrany klimatu to nepůjde,“ podotýká ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl.

„Evropané se snaží zvyšování výdajů co nejvíc rozprostřít, což je Trumpovi asi trošku jedno. Otázkou je, co se s tím závazkem stane, až nebude v Bílém domě,“ dodává.

„Někteří Iránci byli zpočátku rádi, že Izrael útočí na režim, ale dnes si myslím, že to vidí trochu jinak. Civilních obětí je hodně a nestojí za pád režimu,“ dodává.

O návrh, který má být „hrází proti progresivismu“, se bude hlasovat až v září, protože nemá dostatečnou podporu. Svůj cíl už ale Fico splnil, a to nad očekávání.

Podle Case Muddeho se jedná o riskantní strategii, protože v Trumpově vlastní voličské základně je hluboce zakořeněný strach z tyranie federální vlády. 

„Civilní zaměstnanci bezpečnostních složek jako by neexistovali. Jejich příjmy jsou opravdu žalostné a stát na to vůbec neslyší,“ upozorňuje šéf odborů.

„Pro politiky je školství černá díra, do které když nalejete více peněz, tak se nic nestane. To je velký omyl,“ zdůrazňuje ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI..

„Nejen britská, ale i další evropské vlády oddělují izraelské počínání v Pásmu Gazy a vůči Íránu s cílem zabránit mu v získání jaderné zbraně,“ upozorňuje novinář.

„Měli bychom využít ukrajinských zkušeností, vojenské síly i bojem prověřeného obranného průmyslu k posílení bezpečnosti Evropy,“ zdůrazňuje někdejší litevský premiér.

Krizi důvěry podle Kovačič Hanzelové ukázala nedávná vlna slintavky a kulhavky, kdy mnozí farmáři nedůvěřovali státním institucím, podle nichž měli vybíjet své chovy.