Mezi Atlantikem a Evropou. O životě po boku hrdiny a světoběžníka vypráví Zuzana Wienerová, manželka letce RAF

Jednoho dne v roce 1957 u dveří Zuzanina bytu na pražské Letné zazvonil muž, Jan Wiener, a byla to láska na celý život. Zní to jako z románu, ale i jejich vztah si musel projít životními zkouškami, které je společně provázely tehdejším Československem i Spojenými státy, kde se rozhodli zůstat a založit rodinu. 

Síla jménem láska

Láska je pro Zuzanu Wienerovou alfou a omegou. Naštěstí ji měla i v dětství, na které ráda, i když bolestivě, v rozhlasových Osudech vzpomíná. „Přestože moje dětství bylo komplikované, bylo i radostné. Moji rodiče zmizeli z mého života velmi brzy. Nebylo mi ještě ani pět let, když měl otec tragickou nehodu na motorce a poté zemřel. Když teď, v mém věku zavřu oči, vidím otce, jak sedí u piana v bílé košili, v bílých kalhotách a vysokých jezdeckých botách. Někdy mě vzal na klín a dovolil mi vyťukávat tóny. Byly to pro mne citově krásné chvíle a cítila jsem jeho lásku. Maminka, když otec zemřel, se mi toto období snažila vynahradit. Hladila mě, zpívala mi a tančila se mnou. Opravdu lituji, že jsem svoje rodiče neznala. Po mém odjezdu s Janem do Ameriky byl osobní kontakt s maminkou bohužel přerušen. I ona ve svých šedesáti letech tragicky zemřela.“

Mezi první lásky Zuzany Wienerové patřili cirkusový umělec Oto Bubeníček, grafik Zdeněk Kaplan i zpěvák Pavel Bobek, ale pak se objevil Jan Wiener (1920–2010). Jak sama přiznává, zamilovaná do něho byla už od třinácti let. Vztah vydržel bezmála padesát let, až do Janovy smrti.

Vždy proti proudu

Čtěte také

Zuzana Wienerová: Nebýt lhostejný

Jan Wiener se narodil v roce 1920 v Hamburku. Vyrůstal v česko-německé „buržoazní“ židovské rodině v Praze, doma mluvili německy. Po okupaci uprchl do Jugoslávie (1940), po jejím napadení chtěl přejít přes Itálii a severní Afriku do Anglie. V Itálii byl však zajat, dvakrát se pokusil uprchnout, podruhé úspěšně. Přešel frontu ke Spojencům v jižní Itálii. Přihlásil se k letectvu a zbytek války strávil v řadách 311. československé bombardovací perutě RAF. Po válce se vrátil do Československa, pět let strávil v komunistickém vězení, poté emigroval do USA. Napsal knihu Bojovník – vždy proti proudu. V roce 2001 byl vyznamenán medailí Za zásluhy I. stupně. Zemřel 24. listopadu 2010 v Praze.

Upřímný zájem o lidi

Zuzana Wienerová má upřímně ráda lidi. Už od mládí ji zajímala psychologie, kterou na Karlově univerzitě nedokončila, protože odcestovala se svým mužem na rok do Spojených států amerických, kde po roce 1968 už zůstali. Přesuny po USA i Evropě, zážitky z cestování a setkávání se zajímavými lidmi, umělci i studenty amerických a německých univerzit ji obohacovaly. Díky svému manželovi se mohla potkat s některými státníky a uznávanými osobnostmi ze společenského, kulturního i politického života, na což v rozhlasovém pořadu také vzpomíná.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.