Zuzana Wienerová: Nebýt lhostejný

15. březen 2018
Zuzana Wienerová

V roce 1969 byla se svými americkými studenty na prvním festivalu ve Woodstocku, do Washingtonu s nimi jezdila protestovat proti válce ve Vietnamu, politickou situaci, kterou zažila v šedesátých letech ve Spojených státech, srovnává s vývojem dnešní Evropy. Na pražské FAMU působí Zuzana Wienerová jako koordinátorka programu zahraničních studentů, učí je poznávat historii a nebýt lhostejnými k současnosti.

Její vzpomínky by vydaly na filmovou ságu 20. století. Začala by v Československu v temných padesátých letech a pokračovala v Americe let šedesátých, kdy se tamní komunita českých emigrantů rozrostla o řadu lidí význačného ducha, jejichž jména a tváře se do našeho běžného prostředí vrátily až po Sametové revoluci. Své role by v příběhu měli Eleanor Roosweltová, Joan Baez, Rudolf Firkušný, Václav Havel nebo členové rodiny Masaryků. Ústředním motivem by bylo téměř padesátileté manželství s jedním z bývalých československých letců RAF a politickým vězněm Janem Wienerem.

To, co prožil, udělalo z Jana člověka, který se ničeho nebál. Byl bojovník ochotný se za své ideály kdykoliv poprat. Obrazně i doslova, byl totiž také dobrý boxer.

Když do Ameriky v šedesátém osmém roce došla zpráva o invazi do Československa, okamžitě se na českém velvyslanectví přihlásil jako schopný vstoupit do armády, která by jeho zemi pomohla. Po roce 1989 se energicky zapojil do prezidentské kampaně Václava Havla.

Veronique Firkušná-Callegari: Číst jsem se naučila z pohádek Boženy Němcové

Veronique Firkušná-Callegari

V rodině Firkušných v New Yorku se mluvilo jen česky, angličtinu se sourozenci Veronique a Igor začali učit až ve škole. Domácnost vybavená lidovou keramikou s růžemi, modrotiskem nebo rytinami Prahy mírnila stesk po zemi, do které se klavírista Rudolf Firkušný nesměl přes 40 let vrátit. Veronique žila v představě, že až se do Československa jednou podívá, bude konečně mezi svými.

Za válečnou odvahu i jako satisfakci újmy, kterou utrpěl vězněním v komunistickém lágru, mu prezident Havel udělil medaili Za zásluhy. „Jan ji dlouhá léta nosil na pyžamu. Sám ale za skutečné hrdiny považoval lidi, kteří se celoživotně starají o postižené děti„ řekla ve Vizitce Zuzana Wienerová, která i po smrti manžela žije mezi Amerikou, kde má svou rodinu, a Prahou, kde má svou práci, přátele a milovanou kulturu. Kde ale také naléhavě cítí, že zdejší lidé zapomínají na tragédie a hrůzy, které se v této zemi staly v době komunismu.  

Spustit audio
  • Výtvarné umění
  • Rozhovor
  • Hosté Vltavy