Mexiko je moje země. Zamilovala jsem si tamní barvy, energii i prostředí, říká módní designérka Tereza Kladošová

Když se módní designérky Terezy Rosalie Kladošové zeptáte, jakou má nejraději barvu, odpoví vám, že všechny. Pestrý svět měla ráda už na střední škole, když pak ale ve studiu pokračovala v Ateliéru Designu oděvu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, zjistila, že všichni pracují s černou.

Tereza Rosalie Kladošová: módní přehlídka na Desigbloku 2019 |foto:Vojtěch Veškrna

Zkusila to taky, avšak bez vnitřního uspokojení. Následoval přesun do Prahy na UMPRUM. „Vedoucímu ateliéru Pavlu Ivančicovi jsem řekla, že je mi jedno, co budu dělat, ale že potřebuju dělat něco strašně barevného,“ vzpomněla ve Vizitce. Barev – a také práce s nejrůznějšími materiály – se od té doby nevzdala a jí vyrobené svršky se hemží různými vzory, opičkami nebo květinami. Není to však žádná uživatelská utopie, Tereza své módní kousky sama na sobě poctivě testuje a na rozhovor přišla v autorském roláku.

Metr látky, deset hodin práce

Její přístup zaujal i porotu soutěže Czech Grand Design, v rámci které v březnu roku 2019 získala hlavní ocenění Grand Designérka roku. Experti vyzdvihli její kolekci Merino Recycle – sérii barevných, přitom dobře nositelných topů, kabátků, šatů, sukní i kalhot vyrobených ze speciálně upravených zbytků merino vlny.

Openstudio: Tereza Rosalie Kladošová|foto:Lucy Creative Agency

V rámci svých experimentů s ní začala pracovat v roce 2017. Cesta k metru použitelného materiálu stála, jak ve Vizitce řekla, zhruba deset hodin cestování a poctivé ruční práce. „Merino vlnu nejprve odkoupím od barvírny, pak ji vyčistím a přichystám na mykání,“ popisuje Kladošová a odkazuje k procesu, kdy se textilie pomocí ostrých hrotů rozvolní až na vlákna. S tím jí pomáhají na liberecké Textilní fakultě. „Z jednotlivých chomáčků vznikne souvislejší plocha, tu si odvezu do ateliéru, na plochu kladu chomáčky do vzorů, vlnou zkrátka maluju na plochu. Pak to proplstím, sbalím a jedu do Děčína, kde se to proplstí finálně. Potom začíná šití.“

Úspěch Merino Recycle Terezu Kladošovou trochu zaskočil, byla to totiž první kolekce vyrobená po třech letech. Před tím autorka zvažovala, jestli má vůbec smysl s módní tvorbou dále pokračovat – zdála se jí totiž finančně velmi náročná. Se svou kamarádkou proto rozjela podnikání v oblasti aranžování výloh. Jak ve Vizitce detailně popsala, pracovala například pro značky Helada nebo Hermés. „Okolnosti se ale převrátily a o tři roky později jsem už zase dělala módu,“ usmívá se.

Tereza Rosalie Kladošová s kolekcí Merino Recycle|foto:Vojtěch Veškrna

S cenou Czech Grand Design pro Grand Designérku roku se pojila i výsada vyrobit cenu pro vítěze následujícího ročníku. Letošní ocenění tak dostali dárky, které Kladošová speciálně pro tuto příležitost nakoupila během cest napříč Mexikem. Vyšívaná textilie, posvátná hliněná nádoba nebo „srandovní lžíce“ vyrobená z porcelánu napojeného na vyplavené dřevo – to všechno jsou dárky, které by udělaly radost i jí samotné. Jak ve Vizitce řekla, do Mexika, jeho barev, energie a celkového prostředí, se zamilovala, a až to okolnosti dovolí, ráda by se tam vrátila.

Tereza Rosalie Kladošová s kolekcí Merino Recycle|foto:Vojtěch Veškrna

Na letošním Designbloku představila svou novou kolekci Sister Rosalia Club, inspirovanou nejen životem a módou řeholních sester, ale i její oblíbenou růží. „Před přípravou kolekce si před sebe vždycky dám mood board, kde je vše, co mě zaujalo. Narazila jsem na fotky italských jeptišek, které mají nádherné čepce a řeholní oděvy. Další věci se pak nabalovaly. Já vlastně nikdy dopředu nevím, co dělám,“ směje se Kladošová. „Až když je kolekce hotová, poznám, co všechno se v ní objevuje.“