Meda Mládková. Osudová setkání velké české mecenášky
V úterý 3. května nás opustila významná česká sběratelka a mecenáška umění Meda Mládková. Za svůj 102 let dlouhý život se jí podařilo mimo jiné vybudovat nakladatelství vydávající exilové autory, učinit z Františka Kupky světoznámého umělce a otevřít na pražské Kampě oceňované muzeum moderního umění.
Až jednou budeme na konci života, tak nás nebude mrzet, co jsme špatného udělali, pokud jsme toho litovali a omluvili se, ale bude nás mrzet, že jsme mohli milovat a nemilovali, že jsme mohli pomáhat a nepomohli, že jsme mohli někoho držet za ruku a nedrželi, že jsme mohli někoho pohladit a nepohladili…
Meda Mládková
Meda Mládková měla to štěstí, odvahu i sílu, že se jí podařilo uskutečnit životní sen. Právě před deseti lety, v září roku 2001, se veřejnosti poprvé otevřely brány Musea Kampa, které se pak stalo nejen sídlem nesmírně cenné umělecké sbírky manželů Mládkových, ale také významným místem živé kultury.
Čtěte také
Meda Mládková odjela po válce studovat do zahraničí a nová dějinná situace ji přiměla zůstat v exilu. Se svým manželem Janem Mládkem a s dalšími exilovými přáteli ale vždy doufali, že se do Čech vrátí. Její studium, zájem, podpora manžela, ale také náhoda, to vše přispělo ke vzniku její mimořádné sbírky výtvarných děl. Svou kolekci budovala z děl umělců z Československa, ale i z dalších zemí sovětského bloku.
Rok 1989 se stal pro Medu Mládkovou nejen mezníkem politickým, ale také osobním. Zemřel jí manžel, a tak do Československa přijela sama. První výstava, v ještě ne zcela zrekonstruované budově Sovových mlýnů na Kampě, byla otevřena na počest Jana Mládka a Hanse Wutkeho v září roku 2001.
Dokument vzniknul při příležitosti desátého výročí otevření Muzea Kampa.
Související
-
Meda Mládková: vizionářka a vlastenka s čuchem na umělce
Saša Michailidis mluvil o významné mecenášce umění s Jiřím Pospíšilem a Ondřejem Kundrou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.