Za Medou Mládkovou. Poslechněte si rozhlasové vzpomínky uznávané mecenášky umění
Životní osud uznávané sběratelky a mecenášky umění Medy Mládkové, která dnes ve věku 102 let zemřela, byl svým způsobem velmi unikátní a v českých dějinách 20. století výjimečný. Dokládá to i autobiografie, kterou zpracoval knižně novinář Ondřej Kundra, redaktor časopisu Respekt a držitel Ceny Ferdinanda Peroutky. Vybrané kapitoly přinášíme v rozhlasové podobě ve vltavských Osudech. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne.
Životní cesta Medy Mládkové se odehrávala v pěti zemích a na dvou kontinentech, na geografické ose Zákupy-Ženeva-Paříž-Washington-Praha. Začala v rodině despotického otce, pivovarského sládka, a vyvrcholila v pozici uznávané sběratelky a mecenášky umění, která pomohla světu objevit jednoho z prvních abstraktních malířů, Františka Kupku.
Čtěte také
Celý život si šla umanutě a odvážně za svým. Když utíkala před Hitlerem a později před komunisty, když dobývala srdce svého budoucího muže – Jana Mládka, spoluzakladatele Mezinárodního měnového fondu, nebo když svými aktivitami v exilu podporovala utlačované české umělce a prosazovala jejich díla do amerických a evropských galerií.
Po listopadu 89 se pak vrátila do vlasti a věnovala svou sbírku české společnosti. Získala a zrekonstruovala pro ni i výstavní prostor – pražské Sovovy mlýny, které se tak proměnily v Museum Kampa, symbol jejího celoživotního díla.
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
-
Amadeus. Strhující drama o střetu geniálního talentu s průměrností a o touze umlčet hlas Boží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
