Mayové nejsou žádní vyhynulí dinosauři, říká Eleni Dimelisová. Hieroglyfy u ní byly láska na první pohled
Jako malá milovala Eleni Dimelisová indiány. Došlo to tak daleko, že svého mladšího sourozence přivazovala k židli a tančila kolem něj s tomahavkem v ruce. Když později zjistila, že se „to dá studovat“, o její budoucnosti bylo rozhodnuto. Dnes patří mezi několik málo Čechů a Češek, kteří se věnují předkolumbovské mayské civilizaci. Do Vizitky ji pozval Ondřej Cihlář.
Na bakalářském stupni se věnovala etnologii, po nevinném referátu zaměřeném na mayské písmo ale zvítězil zájem o mayskou kulturu. „Hieroglyfy byla láska na první pohled,“ konstatuje ve Vizitce. „Mayové možná nebyli ve všech ohledech tou nejvyspělejší předkolumbovskou kulturou, to by bylo nefér například vůči Inkům, ale vytvořili nejkomplexnější písmo, se kterým kdo v předkolumbovské Americe přišel.“
O mayském písmu píše odborné texty, pro Městskou knihovnu připravila také workshopy luštění mayských hieroglyfů. „Na to, že mayské písmo se skládá ze znaků pro celá slova a znaků pro slabiky, jsme přišli až v 50. letech 20. století. Zatímco my si při psaní vybíráme ze 42 grafických znaků neboli písmen, Mayové vybírali zhruba z pěti set znaků,“ vysvětluje s tím, že výslovnost mayských slov odborníci dnes znají zhruba v 80 procentech případů. Pouze u 60 procent si jsou ale jisti i přesným významem.
Kytara do mayské kultury nepatří
Mayská říše nikdy nebyla jednotná, jednotlivé městské státy spolu často bojovaly. Pro Španěly proto nebylo jednoduché si jejich oblast podmanit. Pravdou není ani domněnka, že mayská kultura příchodem Španělů zanikla. „Skončila sice v té předkolumbovské podobě, neustále ale existuje. V Guatemale a v jižním Mexiku žije šest až sedm milionů lidí, kteří mluví mayskými jazyky. Je velmi zajímavé sledovat, jak svou kulturu namixovali s kulturou španělsko-křesťanskou. Mayové zkrátka nejsou žádní vyhynulí dinosauři,” usmívá se.
Ve Vizitce mluvila také o pokročilých metodách průzkumů mayských oblastí. Jestliže v České republice jsou možnosti konkrétního studia předkolumbovské mayské civilizace velice omezené (Eleni Dimelisová se oboru věnuje v rámci Střediska ibero-amerických studií), na Slovensku se oboru daří daleko lépe.
Slovenští experti pomáhají i s nejnovějšími objevy, které spatřují světlo světa díky speciálním letadlům vysílajícím laserové paprsky. Z naskenovaného materiálu pak lze vytvořit 3D model. „Po odstranění vegetačního povrchu, tedy tropické džungle, získáte obraz zbytků veškerých objevených staveb. První skenování na území dvou tisíc čtverečních odhalilo 60 tisíc mayských budov, a to nás čekají ještě čtyři další přelety,” konstatuje Dimelisová.
Čtěte také
Mayskou předkolumbovskou kulturou byl ovlivněný i její hudební výběr. Ve Vizitce zazněla hudba, již za opravdu autentickou můžeme považovat jen díky zprávám španělských dobyvatelů anebo mayských obyvatel, kteří se naučili psát naším písmem. Bubny, okaríny, trumpety z lodyh, flétny – na všechny tyto nástroje staří Mayové hráli. Kytara ale do jejich arsenálu rozhodně nepatřila. „Strunné nástroje Mayové neznali, ty poznali až s příchodem Španělů,“ upřesňuje.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Eleni Dimelisová mluví detailněji nejen o mayské kultuře, hudbě a současných poznatcích, ale i o jejím studiu postavení žen v mayské společnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.