Mašínové: akční příběh s českými hrdiny

Dokumentární román Jana Nováka, českého spisovatele žijícího v USA, o bratrech Mašínech je vskutku strhující, vpravdě akční čtení. Autor jej pojmenoval po jedné z klíčových vět vnitřního monologu protagonistů - Zatím dobrý a opatřil podtitulem Mašínovi a největší příběh studené války.

Z hlediska našich domácích poměrů jde skutečně o velký příběh, navíc stále vzbuzující diskuse, spory, vzrušené emoce - a to i po více než padesáti letech, která už od pohnutých událostí uplynula. Zájem o ně ožil v poslední době, kdy zákonodárné orgány jednají o udělení státního vyznamenání bratrům Mašínům. Novákova kniha je podnětným, neboť faktografickým příspěvkem do vzedmutí vášní a vršení argumentů i přesto, že autor neskrývá sympatie ke svým hrdinům. Na úctě k faktům nemění nic ani míra fabulace, projevující se v monolozích, ve sledování duševních pochodů hrdinů i v dějových konstrukcích, které mohou být pouze tušeny, nikoliv známy. (Většinu z nich ovšem Novák opatřuje otazníkem.)

Kniha Jana Nováka "Zatím dobrý"|foto: www.ipetrov.cz

Příběh odvážných mladých mužů, kteří si počátkem padesátých let doslova prostříleli cestu do svobodného světa, je dostatečně populární, Novák ostatně není první, kdo jej ztvárnil knižně (před ním O.Rambousek a J.Němeček). Velkorysá koncepce mu však umožnila, aby se mnohem víc než ostatní autoři věnoval rodinným kořenům, z nichž bratři vyrostli, i dobovým a společenským souvislostem. Vytvořil tak např. působivý portrét otce Josefa, legionáře a hrdiny protinacistického odboje, známého jako jednoho ze "tří králů", jehož vzor významně ovlivnil myšlení i jednání bratrů.

Děj knihy je mozaikou desítek lidských osudů a drobných epizod, odehrává se simultánně v několika prostředích zároveň, aniž přitom ztrácí či zamotává hlavní nit. Dynamický příběh, tempo a spád podporují krátké kapitoly, úderné věty, využívání obratně zakomponovaných hovorových výrazů, sloganů a "hlášek". Aby nebylo pochyb, v jakých historických souvislostech se příběh odehrává, nacházíme i intermezza zdánlivě z "jiného světa" - o Stalinovi a jeho umírání, o Chruščovově projevu na 20. sjezdu sovětských komunistů. Nejpůsobivější je ovšem líčení akčních scén, jejichž literární podoba připomíná scénář dobrodružných filmů. Scénáři se ostatně blíží i jiné pasáže; autor pracuje se sugestivně vykreslenými scénami, střihem i zatmívačkami.

"Největší příběh studené války" dostal tedy adekvátní - tj. kvalitní - literární podobu, morální otazníky však přesto (či právě proto) zůstávají. Jen díky Novákově knize možná dostávají další dimenzi: nejde pouze o to, zda Mašínové byli vrahy či hrdiny, zda bylo ve studené válce přípustné namířit zbraň ze zálohy proti nic netušícím lidem, byť služebníkům komunistického režimu. Důležité je také tázání, zda měli bratři právo zničit životy velmi rozsáhlé skupině příbuzných, včetně matky i přátel, kteří kvůli jejich činům skončili na popravišti či na mnoho let v kriminále. V závěru románu to také jednomu z bratrů připomene sestra Zdena. Ale dilemata ve vztahu ke kauze Mašínů si musí patrně každý vyřešit sám pro sebe a v sobě.