Martina Pachmanová: Řada lidí si stále nedovede představit, že by umění bylo „znečištěné“ genderem

Ačkoli je sféra uměleckého školství do jisté míry feminizovaná, na vedoucích postech zůstávají muži. „Studentky se ocitají v ateliérech, kde vládne vyhroceně individualistický muž. Tato atmosféra ovlivňuje, jak vnímají samy sebe a jak si důvěřují,“ říká Martina Pachmanová.

V době, kdy studovala dějiny umění, neslyšela jméno ani jedné umělkyně. Dnes se jako kunsthistorička věnuje ženám, které se nedostaly do kánonu jenom proto, že neměly stejné podmínky jako muži. Čeká podobný osud i současnice?

Pokud se ženy nestanou součástí galerijní scény natrvalo a nebudou jejich díla v depozitářích, tak je úděl zapomenutých osobností může lehko potkat také.

Stále se vyskytuje představa, že se dějiny umění zabývají tím, co tolik nesouvisí s realitou, co je odtržené od všednodennosti. Proto si podle Pachmanové řada lidí nedovede představit, že se v umění projevuje i něco takového, jako jsou nerovnosti mezi pohlavími. Postupně se to však mění:

Civilisovaná žena. Jak ženy-umělkyně formovaly estetiku první republiky?

• Upravit
• Smazat

Ještě na počátku 20. století nebylo pro ženy snadné získat umělecké vzdělání a vystoupit z role okrašlovatelek domácího krbu a starostlivých matek do veřejného prostoru. Estetiku nového samostatného státu ale ženy-umělkyně formovaly víc, než se do nedávna přiznávalo.

„Teprve za posledních deset let se v české společnosti o feminismu a genderu mluví bez předpojatosti. Ale samozřejmě i dnes je mezi představiteli státu mnoho takových, kteří, než aby řekli slovo gender, tak si raději odplivnou.“