Martin Ryšavý: Cesta je extáze

Ryšavý je autorem románů Cesty na Sibiř nebo Vrač a řady dokumentárních filmů jako Sibiř – duše v muzeu, Afoňka už nechce pást soby, Kdo mě naučí půl znaku, Země snů, Medvědí ostrovy nebo Slepý Gulliver.

Mně se občas po Sibiři stýská – po některých místech a po některých lidech.

V zatím posledním dokumentu se Martin Ryšavý pokoušel evokovat způsob, jak se cestovatelské zážitky – viděné a slyšené – vyjevují ve vzpomínce a také pod jakým vlivem. „Měl jsem pocit, že se mi obraz světa začal rozpadat a že souvislosti, v kterém jsem si zvykl vidět Rusko, se změnily způsobem, kterému jste přestával rozumět.“ Slepý Gulliver vznikal jako rafinovaně komponovaná mozaika: ze tří cest do Ruska v průběhu čtyř let, a výsledkem je dokumentární esej.

Cesta je podle Martina Ryšavého extáze. „Extáze není třeštění, vy jste opilý za střízliva, a můžete se líp soustředit. Podoby světa vám pak vyvstávají v ostřejších konturách.“