Martin Jemelka: „Rybníky ne, raději dělnictvo,“ řekl profesor. A vznikla kniha o koloniích

Když Martin Jemelka v roce 2002 vstupoval do doktorského studia historie na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, domníval se, že svůj výzkum tak trochu romanticky zaměří na podnikání raně novověké šlechty – jak ve Vizitce připomněl, kromě jižních a východních Čech bylo v 16. a 17. století centrem rybníkářství i okolí Ostravy. Pak ale zasáhl jeho školitel a respektovaný odborník na hospodářské a sociální dějiny Milan Myška.

Knížka, které zmizela za dva měsíce

„Řekl mi, že to není nic inovativního, ať se radši věnuji studiu dějin dělnictva v českých zemích, což je téma, které bylo před rokem 1989 silně politicky diskreditované a kterým se na začátku nultých let nikdo nezabýval,“ vzpomíná Jemelka. Zatnul tedy zuby a pro výzkum si místo rybníků zvolil hornickou Šalamounskou kolonii, která byla v letech 1890 až 1930 největší kolonií na území Moravské Ostravy. Sám o ní však nevěděl skoro nic.

Z Jemelkova „nového“ zájmu se zrodil bestseller. Kniha s názvem „Lidé z kolonií vyprávějí své dějiny“ vyšla po šesti letech bádání, rozhovorů a přepisování natočeného materiálu v roce 2009 a během dvou měsíců byl její náklad čítající tisíc kusů rozebraný. Na diskuse s pamětníky Martin Jemelka vzpomíná jako na iniciační dobu. V pětadvaceti klepal na dveře dělnických domků, aniž by věděl, jestli mu někdo otevře a jestli se vůbec něco dozví.

„Ti lidí byli ale hodně sdílní. Tak sdílní, jak já sám bych možná vůbec nebyl. Sehrál jsem asi trochu terapeutickou roli, ptal jsem se na jejich dětství, na nejlepší éru jejich života, zkrátka na věci, o které se jejich příbuzní často nezajímají. Sdělovali mi hodně intimní věci, různá zklamán a selhání, některé jsem do té knihy ani nemohl dát,“ konstatuje.

Na příští rok chystá Martin Jemelka publikaci, která se věnuje náboženství a jeho roli v životě českého dělnictva. Rád by tím mimo jiné poukázal na fakt, že být dělníkem a žít v chudých podmínkách automaticky neznamenalo být bezvěrcem.

Dcera ví, kde se narodil Bohuslav Martinů

Martin Jemelka je také velkým hudebním fanouškem. Dříve za koncerty vážné hudby cestoval vlakem i přes půl Evropy, teď se snaží alespoň kombinovat služební cesty: přes den v archivu, večer v koncertním sále. Mezi jeho oblíbené autory patří například Bohuslav Martinů, Jan Novák nebo Antonín Dvořák, jehož Requiem považuje za historicky jednu z nejlepších  kompozic. K hudbě vede i své děti – starší dcera slyšela komplet Dvořákovu diskografii ještě v maminčině břiše, mladší zase nemá problém vysvětlit, kdo to byl, kde se narodil a jak byl velký Bohuslav Martinů, jehož jméno nese její školka.