SERIÁL

Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota

Z natáčení hry M. Vargase Llosy: Pantaleón a jeho ženská rota (uprostřed herec Matouš Ruml)
0:00
/
0:00

    1. díl: Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota

    Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

  • 3. díl: Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota

    Připravujeme k poslechu od 26.5.2019.

Dramatizace slavného románu o důsledném, horlivém a velmi výkonném důstojníkovi peruánské armády, který byl pověřen založením pojízdného nevěstince pro vojáky sloužící v odlehlých posádkách v amazonském pralese. Dílo, které po více než čtyřiceti letech od svého vzniku neztratilo nic na své vtipnosti ani aktuálnosti, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. V hlavní roli Matouš Ruml.

Rozhlasový seriál začíná v neděli 12. května v 11:00. Laďte Vltavu!

„Jenže já nejsem jako všichni. Jako kluk jsem míval ještě menší chuť k jídlu než teď. Ale jakmile jsem dostal své první zařazení, plukovní kuchyni, začal jsem se na jídlo úplně třást. Četl jsem kuchařsky a naučil jsem se vařit. Potom mě přeřadili a šup, začal jsem se zajímat o šatstvo, o prádlo a o módu, velitel kasáren si myslel, že jsem homosexuál. Ale bylo to tím, že mi dali na starost výstroj posádky“, stěžuje si hlavní hrdina románu Maria Vargase Llosy, Pantaleón Pantoja, důstojník peruánské armády. Činí tak ve chvíli, kdy – měřeno pouze jeho výsledky – by mohl být naprosto spokojen. Před několika lety dostal prazvláštní, povýtce důvěrný úkol. Ten se mu podařilo nad očekávání splnit. Přesto se ocitá jak profesně, tak zejména v osobním životě v kritické situaci. Tím úkolem totiž bylo zřízení mobilního nevěstince pro vojáky v odlehlých končinách Amazonie. Díky Pantaleónově systematičnosti, invenci a hlavně obrovskému nasazení se mu podařilo vybudovat prosperující podnik, ale cena, kterou za to platí, je vysoká.

Já nadřízené potřebuji, kdybych žádné neměl, nevěděl bych, co si mám počít, můj svět by se zhroutil.

Další linií románu je vznik a vzestup náboženské sekty bratra Francisca. Důležitou roli hraje v příběhu také rozhlas. Děj se odehrává v polovině padesátých let, kdy rádio, zde konkrétně stanice Radio Amazonas a její populární a všehoschopný moderátor Sinchi, je v pozici nejvlivnějšího média.

Natáčení hry Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota, Petra Nesvačilová, Petr Vodička, Miroslav Táborský

Hlavním zdrojem komiky je střet vojenské byrokracie s polosvětem prostituce, který se jakékoli organizovanosti vzpírá. Ale Pantaleónovy tabulky, směrnice, vyhlášky a bytostná, opravdu až biologická láska k předpisům dokáží nemožné.

Tomu nemůžeš rozumět, a já tomu nerozumím taky. Je to něco záhadného, něco, co se ještě nikomu nestalo. Nějaký chorobný smysl pro povinnost, úplně jako nějaká nemoc. Poněvadž ten smysl není mravní, ale biologický, tělesný.

Autor románu, jehož třídílnou dramatizaci nabízí stanice Vltava, má s armádou své neblahé osobní zkušenosti. Jeho otec ho nekompromisně vyslal na vojenské gymnázium Leoncia Prady v Limě, aby z něj tento ústav vychoval chlapa. Na dvoře stejného ústavu byly v roce 1963 páleny výtisky prvního románu Vargase Llosy Město a psi, ve kterém zpracovává zážitky ze zdejších studií. Generalita peruánské armády ho označila za odporný výtvor chorobné mysli člověka, který je nepřítelem Peru. Autorovi přinesl román několik cen a mezinárodní uznání.

Natáčení hry Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota, Pavla Beretová

Armáda reagovala stejně i na druhé dílo Vargase Llosy čerpajícího námět z vojenského prostředí, kterým je právě humoristický román Pantaleón a jeho ženská rota. Dva roky po svém vydání získal v roce 1975 Latinskoamerickou cenu za literaturu. Ve stejném roce byl podle něj v Dominikánské republice natočen film, na jehož scénáři Vargas Llosa spolupracoval a zahrál si zde i jednoho z důstojníků. V Peru se film směl promítat až v roce 1981 a to ještě po jednom cenzurním střihu. V roce 1999 byl román zfilmován podruhé.

Mario Vargas Llosa se narodil 28. 2. 1936 v Arequipě v Peru. Rodiče se krátce po jeho narození rozešli a chlapce vychovávala babička žijící v Bolívii. Po devíti letech se rodiče usmířili a chlapce si k jeho malé radosti vzali k sobě. Po vojenském gymnáziu vystudoval v Limě literaturu a práva. Záhy po studiích odjel do Evropy a zde, konkrétně v Paříži, slavil své první literární úspěchy a zařadil se tak do vlny, která objevila a přinesla celosvětové uznání latinskoamerické literatuře.

Natáčení hry Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota - potěšitelky

Jeden z hrdinů románu Vargase Llosy Tetička Julie a zneuznaný génius, Pedro Camacho, zběsile neúnavný tvůrce dramatických rozhlasových seriálů, vždy nakonec svému hlavnímu hrdinovi vtiskl mužné rysy, které by býval rád našel u sebe. Podobně Vargas Llosa, ať už jsou jeho díla nepokrytě autobiografická, nebo pojednávají o místech či dobách, které na vlastní kůži nezažil, vždy svým hrdinům propůjčí něco ze sebe, jak píše Anežka Charvátová: „prodchne je vlastními démony“. A ty se za celou dobu jeho tvorby a života (v roce 1990 kandidoval v Peru na prezidentský úřad) příliš nemění. Jak se píše v odůvodnění udělení Nobelovy ceny v roce 2010, obdržel ji za: „mapování struktur moci… sžíravé obrazy individuálního odporu, vzpoury a porážky“.

Z natáčení hry M. Vargase Llosy: Pantaleón a jeho ženská rota

Mário Vargas Llosa pracoval jako novinář, rozhlasový redaktor, tanečník, pedagog, dramatik a esejista. Pro svou vnučku začal psát dětskou literaturu. Proslavilo ho především jeho čtrnáct románů. Řada z nich byla přeložena do češtiny, včetně těch nejznámějších – Město a Psi, Zelený dům, Kozlova slavnost. V roce 1994 získal nejvýznamnější ocenění v oblasti španělsky psané literatury – Cervatesovu cenu. Ve Španělsku, v Madridu, také žije. Mario Vargas Llosa je hostem letošního mezinárodního literárního veletrhu Svět knihy.

Třídílnou dramatizaci připravil Martin Velíšek a režie se ujal Petr Vodička. Do hlavní role – Pantaleóna Pantoji – obsadil Matouše Rumla. Jeho ženu hraje Klára Suchá, maminku Růžena Merunková, rozhlasového modrátora Sinchiho David Novotný, muže armády nejrůznějších hodností Pavel Rímský, Martin Zahálka, Hanuš Bor a Petr Lněnička. Členky „ženskou roty“ jsou mimo jiné Tereza Dočkalová, Eva Hacurová, Pavla Beretová a Petra Nesvačilová , jejími „občanskými pracovníky“ jsou Zuzana Slavíková, Miroslav Táborský a Vasil Fridrich. Zakladatele sekty bratra Francisca hraje Dalimil Klapka. Hudbu složil Jakob Rataj.

Osoby a obsazení: Pantaleón Pantoja (Matouš Ruml), Pochita, jeho žena (Klára Suchá), Leonor, jeho matka (Růžena Merunková), Sinchi, rozhlasový moderátor (David Novotný), Francisco, věrozvěst (Dalimil Klapka), Tygr Collazos, generál (Pavel Rímský), Victoria, generál (Martin Zahálka), Starosta Runhuí (Lubor Šplíchal), Scavino, generál (Zdeněk Hruška), Beltrán, kaplan a major (Hanuš Bor), Santana, praporčík (Zdeněk Velen), Milunka, prostitutka (Pavla Beretová), Švýcar (Petr Buchta), Hotelový sluha (Radovan Klučka), Žararaka (Zuzana Slavíková-Čisáriková), Porfirio (Vasil Fridrich), Cucík (Miroslav Táborský), Bacacorzo, poručík (Petr Lněnička), Caiguas, vojín (Gustav Hašek), Rioalto, vojín (Miloš Mazal), Stevardka (Claudia Eftimiadisová) a Číšník (Martin Dusbaba)

Dramatizace: Martin Velíšek
Hudba: Jakub Rataj
Mistr zvuku: Jitka Kudrumová
Dramaturgie: Marina Feltlová
Režie: Petr Vodička

Natočeno v roce 2019.
Premiéra

Spustit audio
autoři: Marina Feltlová, Martin Velíšek