Marie Šedivá: Cesta z popraviště. Husák a Hrušínský v dokumentární hře o F. M. Dostojevském
Dokumentární hra, která na podkladě autentických pramenů zprostředkovává cítění a myšlení Fjodora Michajloviče Dostojevského, jednoho z největších literárních tvůrců minulého století, a zároveň evokuje nelidskost a reakčnost carského samoděržaví. S Františkem Husákem a Rudolfem Hrušínským v hlavních rolích poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
S jakými pocity se vracel Fjodor Michajlovič Dostojevskij po téměř deseti letech vězení a vyhnanství na Sibiři zpět do Petrohradu? Kam vedly jeho první kroky? A jak s odstupem a po tvrdé životní zkoušce pohlíží na dění ve spolku kolem utopického socialisty Butaševiče-Petraševského, kam také docházel?
Čtěte také
Rozhlasová scenáristka a publicistka Marie Šedivá si na tyto otázky odpověděla v dokumentární hře hojně citující z Dostojevského korespondence, vzpomínek přátel i dobových pramenů. Osou jejího vyprávění je setkání spisovatele s mužem, který řídil vyšetřování Petraševského skupiny a zasloužil se o Dostojevského odsouzení. Čerstvý autor Zápisků z mrtvého domu se nepřichází mstít, ale – podoben své budoucí románové postavě, knížeti Myškinovi – je připraven odpustit i těm, kteří se na něm provinili.
V rozhlasové inscenaci, kterou v roce 1986 natočil režisér Dobroslav Zborník, si hlavní role zahráli František Husák a Rudolf Hrušínský. Uvádíme v rámci vltavského projektu Měsíc s Dostojevským u příležitosti 200. výročí narození ruského spisovatele.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jaroslav Havlíček: Děvka páně. Pro diktátora jsou všichni kolem jenom nástroje k ukojení chtíče
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
