Marcel Pagnol: Pekařova žena. Příběh z provensálské vesnice
„Pravda je vůbec to nejobtížnější, co lze lidem předložit k věření,“ říká Marcel Pagnol. Tento citát by mohl být i mottem příběhu z provensálské vesnice, kam přijíždí nový pekař se svou nevšedně krásnou ženou. Však také brzy dojde k tomu, co všichni očekávají. Žena pekařovi uteče s mladým pastýřem. Pekař ale nevěru odmítá přijmout. Je to proto, že je tak hloupý, nebo že příliš rozumí životu? Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Pekařův příběh není ale vlastně to nejdůležitější. Pagnol nám nechává jeho „prostoduchost" nahlédnout z překvapujících úhlů skrze archetypální postavy francouzského venkova – pekaře, učitele, kněze či drobné řemeslníky, jejichž vztahy jsou protkány vášnivými, byť malichernými spory. Ty však umlkají ve chvíli, kdy pekař oznámí, že do návratu své ženy neupeče jediný bochník – tehdy se vesnice musí semknout a pokusit se přivést zpátky pekařku i chléb.
Dnes je Marcel Pagnol (1895–1974) znám českému publiku především jako autor próz Jak voní tymián, Tatínkova sláva a Maminčin zámek, ale ve 20. letech minulého století patřil mezi nejpopulárnější francouzské dramatiky. Ve 30. letech se začal naplno věnovat práci pro film. Některé jeho snímky patří k francouzské filmové klasice a jeho jméno se objevuje vedle takových jmen jako Jean Renoir a Sacha Guitry. V roce 1944 byl Pagnol zvolen předsedou Společnosti autorů a dramatických skladatelů a o dva roky později se stal členem Francouzské akademie.
Marcel Pagnol se narodil v Provence a rodný kraj i jazyk – provensálština – se staly určující pro celou jeho tvorbu. Začínal jako učitel angličtiny a někdy mezi 16. a 18. rokem svého věku publikoval své první básně. Napsal několik satirických divadelních komedií, např. Obchod se slávou (spoluautor P. Nivoix), Jazz či Abeceda. Největší úspěch ale Pagnolovi přinesla marseillská trilogie Malajský šíp, Fanny a César, a to nejen kvůli jisté dávce divácky vděčného sentimentu. Především se o to zasloužil humor a věrné zobrazení přístavu Marseille s jeho každodenním životem. Všechny tři části se dočkaly filmového zpracování – César již dokonce vznikl přímo jako scénář k filmu, který se pro Pagnola postupně stává dominantním médiem.
Mezi jeho vrcholná filmová díla patří Angele, Regain, Le Schpountz a Pekařova žena. Scénář k Pekařově ženě (La Femme du boulanger, 1938) vznikl na motivy povídky Jeana Giona (autora dnes již kultovního díla Muž, který sázel stromy) Modrý Jan. Film velice obdivoval Orson Welles – možná díky tomu se dočkal i distribuce v USA. Hlavní roli pekaře ztvárnil Raimu a jeho výkon uchvátil Wellese natolik, že ho označil za jednoho z největších herců své doby.
Autorkou rozhlasové adaptace Pagnolova scénáře i režisérkou dvoudílné inscenace z roku 2010 je Hana Kofránková, která hlavní roli pekaře svěřila Václavu Vydrovi.
Související
-
O zlatých loktech nebo O ustavičných přáních. Pohádky francouzského spisovatele Henriho Pourrata
Pohádky a příběhy francouzského spisovatele Henriho Pourrata, známého u nás románem Kašpar z hor, se odehrávají ve francouzské Auvergni.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka