Malířské povídky. Rozhlasová antologie textů o malířích a malířství od světových i českých autorů

28. únor 2021

Redon, Babel, Lada, Svobodová, Vedova, Hildesheimer nebo Kratochvil. Povídky světových i českých autorů mají tentokrát společné téma – malování, malbu a malířství. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Připravil: Petr Veselý
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Lukáš Kopecký
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2021

Odilon Redon: Sám k sobě
Účinkuje: Jiří Valůšek
Překlad: Jitka Hamzová
Premiéra: 22. 2. 2021

Isaak Babel: Pan Apolek
Účinkuje: Michal Bumbálek
Překlad: Jan Zábrana
Premiéra: 23. 2. 2021

Josef Lada: Obrazy více nežli jako živé
Účinkují: Vladimír Hauser, Pavel Zatloukal
Režie: Alexandra Bauerová
Natočeno v roce 2013.

Nina Svobodová: Otec
Účinkuje: Zdeněk Bureš
Premiéra: 25. 2. 2021

Emilio Vedova: Stránky deníku
Účinkuje: Vladimír Hauser
Překlad: Miroslav Míčko
Premiéra: 26. 2. 2021

Wolfgang Hildesheimer: Už jsem si zvykl
Účinkuje: Aleš Slanina
Překlad: Jiří Janovský
Premiéra: 27. 2. 2021

Jiří Kratochvil: Portrét a další povídky
Účinkuje: Vladimír Krátký
Premiéra: 28. 2. 2021

V roce 1985 vyšla antologie Malířské povídky, obsahující texty „o malířích, strázních a krizích uměleckého hledání, o zázraku tvorby a věčnosti umělecké interpretace“. Z knihy, v níž najdeme jen ruskojazyčné autory, převzal autor rozhlasového cyklu Petr Veselý povídku Isaaka Babela (1894–1940) Pan Apolek v překladu Jana Zábrany. Zavede nás do Novogradu (Novohrad-Volynskyj na Ukrajině), kde vypravěč potkal podivného a současně podivuhodného malíře ikon, pana Apolka. Tato povídka zazní v pořadí druhá, neboť cyklus přihlíží k chronologii života autorů a vzniku textů.

Pro Petra Veselého, který jako malíř, výtvarný pedagog a básník odbornou i uměleckou literaturu o umění celoživotně sleduje, nebyl uvedený sborník jedinou inspirací. Pro text, který cyklus zahajuje, sáhl do knihy Odilona Redona (1840–1916) Samomluvy, která vyšla v roce 1996 v překladu Jitky Hamzové. Uslyšíme pasáže z deníku francouzského malíře a grafika, psaného za jeho pobytu v Pyrenejích v letech 1870 a 1878. Redon se také znal s Milošem Martenem, Vilémem Mrštíkem i Juliem Zeyerem.

Jako čtvrtá zazní povídka Josefa Lady (1887–1957) Obrazy více nežli jako živé, což je humoristický příběh ze sbírky Straky na vrbě, vydané poprvé v roce 1940. Následuje povídka české autorky katolické orientace, představitelky Československé strany lidové Niny Svobodové (1902–1988), která byla za komunistického režimu 16 let vězněna. Kromě obchodní akademie studovala i jazyky, dějiny umění a zabývala se především obdobím italského středověku. Její povídka Otec se věnuje tragické epizodě v životě malíře Luca Signoreliho a je ze sbírky Duše fresek.

Poté bude na řadě retrospektivní autobiografická próza italského malíře Emilia Vedovy (1919–2006) Stránky deníku. Výběr z ní publikoval v roce 1968 překladatel Miroslav Míčko v časopise Světová literatura. O rok dříve a poté 1992 vystavoval Vedova také v Praze a v Litoměřicích.

Humoristická povídka německo-židovského spisovatele, dramatika, grafika a malíře Wolfanga Hildesheimera (1916–1991) se jmenuje Už jsem si zvykl. Hamburský rodák emigroval s rodiči do Palestiny, kde se vyučil truhlářem, ale pak vystudoval malířství a scénografii v Londýně. Roku 1946 započal své působení jako simultánní tlumočník a soudní zapisovatel u norimberských procesů.

Cyklus zakončí tři krátké povídky našeho současníka – prozaika a dramatika Jiřího Kratochvila (nar. 1940): Trakaře s knihami, Portrét a Zázračné dítě.

Režie se ujal Lukáš Kopecký, účinkují Michal Bumbálek, Zdeněk Bureš, Vladimír Hauser, Vladimír Krátký, Aleš Slanina, Jiří Valůšek, Pavel Zatloukal.

Psáno pro Týdeník rozhlas.

autoři: Petr Veselý , Alena Blažejovská
Spustit audio