Malé divadlo kjógenu, japonský humor v brněnském podání
Japonské divadlo je u nás relativně neznámé. Platí to i pro kjógen - komediální divadelní formu, jejíž historie sahá hluboko do minulosti. Největšího rozkvětu dosáhl kjógen ve 14. století, ale jeho tradice pokračuje nepřetržitě dodnes. Kjógen okouzlil i skupinu divadelníků v České republice - Malé divadlo kjógenu bylo založeno před 15 lety.
Přestože jde v případě kjógenu o komedii, frašku, řídí se tato divadelní forma celou řadou striktně daných pravidel. Strojená řeč, strojená chůze, pomalé tempo promluv, scéna bez kulis – to vše může být pro diváka překážkou k pochopení a přijetí kjógenu. Jde ovšem o pečlivě nazkoušenou záležitost. Nejzkušenější japonští herci dotáhli orchestraci promluv k dokonalosti. U nás není publikum natolik zkušené, a tak hercům leccos promine. Ani v Japonsku ovšem nejsou brněnští umělci divákům pro smích – pravidelně jsou zváni na tamější divadelní festivaly. Frašky v podání Malého divadla kjógenu už tedy nejsou pouhou amatérskou hrou na japonské divadlo. Jsou jeho českou variantou.
V Čajovně jste slyšeli rozhovor Radima Nejedlého s hercem Igorem Dostálkem.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Michail Bulgakov: Pilát Pontský. Osudný den v životě římského prokurátora
-
Ingeborg Bachmannová: Dobrý bůh z Manhattanu. Zosobněná síla zla, která zničí každou lásku
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Alois Jirásek: Lucerna. Pohádka nejen o tvrdohlavém mlynáři a jeho milované Haničce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
